Luisa (Denisa Barešová) je dcerou obyčejného hudebníka a má se provdat za tajemníka. Ferdinand (Tomáš Červinek) je synem vysoce postaveného kancléře a svatbu mu naplánovali s nejvlivnější ženou vévodství (Klára Cibulková). Ale Luisa s Ferdinandem se do sebe zamilují a postaví se proti celému světu. Čistá láska dvou teenagerů tak stojí proti chladné vypočítavosti a prohnaným úskokům těch, kteří sledují své vlastní cíle. Kdo v téhle bitvě zvítězí?
Kdo ztratí srdce, iluze a možná i život?
Podle režiséra Martina Františáka (*1974 ve Valašském Meziříčí), žáka Arnošta Goldflama a momentálně šéfa činohry brněnského Národního divadla, jsou Úklady a láska mimořádně přitažlivým dílem, které diváky ani herce nenechává vydechnout. I proto sáhl režisér po novém překladu hry Martina Sládečka, vytvořeném přímo pro Švandovo divadlo – dnešním i maximálně věrném Schillerovu duchu a jazyku.
Do inscenace s efektní scénou a kostýmy, v níž se dobové prvky důmyslně prolínají se současností, pak Martin Františák neváhal zapojit také loutky a živou hudbu.
Režisér sám k tomu říká: „Láska dvou mladých lidí, kterou jsme někdy jako ´tu první´ zažili všichni, je tu zároveň lakmusovým papírkem společnosti, v níž se odehrává. V našem případě je to společnost cynická, založená na bohatství a korupci, společnost ostrých loktů a rychlých řešení. S důsledky, které ti mocní a protřelí často už nejsou schopni dohlédnout“.
Kinská: Kdyby žil Schiller dnes, psal by pro Hollywood
A dramaturgyně Martina Kinská dodává: „Půjde nám o svižný příběh s rysy filmů Quentina Tarantina – příběh plný napětí, ostrých střihů a nečekaného humoru.“
Ferdinanda, mladíka odhodlaného postavit se kvůli své milé i proti vlastnímu otci, hraje mladý člen Švandova divadla Tomáš Červinek (*1990 v Kyjově). „Ferdinand je úplně normální mladý kluk, který právě prožívá svou první lásku – tu jedinou, absolutní a nekonečnou. Všechno, co dělá, dělá se vší vážností a nasazením, až je u toho občas trošku trapný. Řekl bych, že v tom jsme si s Ferdinandem někdy docela podobní,” směje se herec, který ve své roli předvádí i náročný fyzický výkon. Impulzivní Ferdinand totiž během svých nejdelších monologů dělá kliky, leze po žebříku nebo alespoň pobíhá po jevišti.
Luisu ztvární Denisa Barešová (*1995 v Praze), čerstvá absolventka pražské DAMU. „Luisa je velmi zamilovaná, chytrá, silná, důsledná, dospělá a intuitivní. A mně třeba přijde i dost vtipná! Její láska k Ferdinandovi je právě taková, jaká první láska být musí: šílená, spalující, majetnická. To samo o sobě je už dost nebezpečné. A v kombinaci s úklady je to katastrofální,” uvádí herečka, která se už jako malá holčička objevila na jevišti Národního divadla, konkrétně v roli Adélky v inscenaci J. A. Pitínského Babička. Mohli jsme ji vidět ve filmu Román pro muže, LAPUTA, Jan Palach nebo v seriálu Nevinné lži.
Umění, hry a manipulace
Svou postavu naplno rozehrává také Klára Cibulková (*1975 ve Znojmě) v úloze svůdné a protřelé Lady Milfordové. „Lady Milfordová je manipulátorka a žena žijící ve společnosti odtržené od reality běžného života. Má šarm a vliv, ale její život, nesvoboda a nuda ji stravují. Mladíček Ferdinand, kterého jí dohazují za manžela, se jí líbí, takže na něj nasadí své obvyklé zbraně: krásu, přitažlivost, postavení, peníze, umění hry a manipulace. Jediné, co postrádá, je čistota panny. Což je kámen úrazu. A navíc: láska je něco, co si nelze vynutit,“ říká herečka, která přes svůj moravský původ vyrůstala v Kladně. Členkou souboru Švandova divadla byla v letech 2002 – 2017, nyní je na volné noze.
V dalších úlohách se představí Bohdana Pavlíková coby Paní Millerová a Marie Štípková jako Sofie. Pánskou část obsazení tvoří Martin Dohnal (Miller), Miroslav Hruška (Tajemník Wurm), Hynek Chmelař (Kancléř von Walter), David Punčochář (Dvorní maršálek von Kalb) a Jiří Weiner (Komorník).
Když se tahá za nitky
Zcela originální úlohu zde sehrají loutky Báry Čechové. „Motiv loutek a těch, kdo tahají za nitky, je v inscenaci zcela zásadní. Úklady a láska totiž vypráví příběh také o tom, co se stane, když se ze dvou zamilovaných stanou loutky. Loutky v rukou mocných, ale i v rukou první, nezkrotné lásky,” vysvětluje dramaturgyně Martina Kinská.
Teprve pětadvacetiletý Friedrich Schiller dopsal Úklady a lásku v roce 1784 po svém překotném útěku před tyranskou vládou württemberského vévody Karla Evžena. Rozhněvaný autor chtěl vytvořit pro divadlo „geniální trhák“. Což se mu povedlo. Jeho nekompromisní, mladou energií nabitá hra o milencích ze dvou znesvářených, společensky nerovných rodin ne náhodou připomíná věčný příběh Romea a Julie. Od první chvíle, kdy byly Úklady a láska poprvé provedeny na divadle, vzbudily vřelý zájem publika, který až do dnešních dní neochladl. I po více než 200 letech od svého vzniku tak hra znovu bere diváky za srdce.
