Na tomto měření se podílel i jistý George Everest, (1790 – 1866) kadet britského dělostřelectva, matematik a geograf. V Indii působil v letech, 1830 – 1843, a po návratu se stal členem Královské geografické společnosti. V roce 1852 byla jeho následovníky změřena nepálská hora Peak XV a bylo zjištěno, že její vrchol ční nad mořskou hladinou nejvýše ze všech. Pro přesnost je ovšem nutno uvést události na pravou míru. Výšku hory změřil trigonometricky, indický odborník Radhanath Sikdar, z 240 km vzdálené Indie. Jsme však v 19. století a Indie je kolonií. Od roku 1865 vstoupila do map, historie horolezectví, a do školních učebnic jako nejvyšší hora světa, pod názvem Mount Everest.
V druhohorách, asi před stovkou milionů let, se od prakontinentu Gondwana odtrhla indická deska a vydala se na sever. Pro geology neuvěřitelnou rychlostí jednoho metru za pět let. Urazila vzdálenost asi tři tisíce kilometrů, když narazila na desku euroasijskou a začala se pod ní podsouvat. Gigantické energie začaly hrnout biliony tun hornin před sebou a pohoří s názvem Himálaj začalo narůstat. Což se děje dodnes. Ještě dnes se dají ve výškách, kam se už netrénovaný člověk bez kyslíku neodváží, nalézt zbytky drobných mořských živočichů a rostlinstva. Hlavně na severním úbočí.
Od okamžiku, kdy byla výška oficiálně oznámena, se Everest stal výzvou. Není zde místo na vypočítávání desítek výprav a na líčení jejich zážitků. Jedna výprava si to však zaslouží. Dvě jména, George Mallory a Andrew Irvin. Legendární výprava s tragickým koncem, který nastal 9. 6.1924. Proč uvádím zrovna tuto výpravu? V květnu 1999, čili před dvaceti lety, bylo díky úbytku ledu objeveno na Everestu Malloryho tělo. Fotografický aparát, který by mohl potvrdit, zda oba muži dosáhli vrcholu hory, se bohužel zatím nenašel. Pikantní je však jiná věc. Malloryho žena čekala v roce 1924 dítě. Syn se narodil již jako pohrobek. V roce 1999 pohlédl tento již sedmdesát pět let starý muž do tváře svému otci, který zahynul ve svých 37 letech.
Vrcholu Everestu dosáhli lidé 29. 5. 1953. Novozélanďan Edmund Hillary a nepálský Šerpa Tenzing Norgay. S kyslíkem na zádech, což podle horolezce světové extratřídy, Reinholda Messnera, devalvuje celý výkon. Messner to zdůvodnil tak, že s kyslíkem na Everest je to stejné, jako do výšky 6400 metrů bez kyslíku. Nebezpečí se podle něj skrývá v tom, že horolezci s kyslíkem nejsou aklimatizováni a v případě, že kyslík dojde, jejich výstup skončí tragédií. V posledních letech se výstup na Everest stal komerční záležitostí a módou. O výstup se pokoušejí nejen děti, ale i důchodci a hora si tak neustále vybírá svoji daň. Rovněž i životní prostředí dostává na frak a nepálská vláda nejen že výstup drasticky zpoplatnila, ale i čas od času vyhlásí dočasný zákaz a hora se musí ve svém okolí uklidit a zbavit odpadků.
