Přesně ten verš zní: „vezu révu z Burgund sem”. O Burgundsku (fr. Bourgogne – čti Burgoň) s jeho dnešním hlavním městem Dijonem pochyb není, ale jaká réva se tam tehdy pěstovala? Prostinkou úvahou dojdeme k tomu, že byla nejspíš burgundská a podobně jednoduchým projetím internetu zjistíme, že dnes se u nás už nepěstuje. Anebo ano?
Malý klam vznikl tím, že pojem burgundské víno je dnes chráněným zeměpisným označením, ale neříká nic o tom, o jakou odrůdu vína jde. Dnes se v Burgundsku nejčastěji pěstují červené odrůdy Pinot Noir a Gamay a bílá Chardonnay a Aligoté. Tak nějak sice předpokládáme, že ono Karlovo víno bylo červené, ale nemuselo tomu tak nutně být. Chytit se můžeme pouze toho, že odrůda Pinot Noir dostala své jméno podle kompaktního, spíše drobného hroznu připomínajícího piniovou šišku a že její přesný původ není znám, jen se datuje až do starověku. V roce 2007 potom analýza DNA prokázala, že se vyvinula z divoké révy rostoucí ve Francii a že se významně liší od vinných odrůd pocházejících ze starověkého Řecka.
Rozklíčovat, že u nás se Pinot Noir říká také Rulandské modré, už problém není, a to podle německého vinaře Gris Segera Johanna Rulanda (1683 – 1745), průkopníka pěstování odrůdy Pinot A odpověď, že Karel IV. nechal do Čech dovézt právě toto víno, tedy rulandské modré, se nabízí sama.
Jenže v době Karla IV. už existovaly a v Burgundsku se pěstovaly přinejmenším další dvě odrůdy Pinot, které vznikly tzv. pupenovou mutací, tj. že z jednoho pupenu na vinném keři vyrazila větev od daného keře odlišná s hrozny tak dobré kvality, že se vyplatilo ji nařízkovat a dál rozmnožit. Byly to Pinot Gris a Pinot Blanc a je dokonce pravděpodobnější, že oním Karlovým vínem byl právě Pinot gris, čili rulanda šedá.
A jak se mu tehdy v Čechách dařilo? Podle všeho obecně lépe než dnes, protože vinná réva se pěstovala na větších plochách a hlavně severněji než dnes, a především podzimy bývaly slunné, což je pro dozrávání vína zásadní. Přesto můžete víno odrůd, které pravděpodobně pil i Karel IV. a vypěstované přímo v Praze, tedy rulandu modrou a šedou ochutnat i dnes.
Stačí vyrazit na vinici sv. Kláry, kterou od roku 1995 spravuje Botanická zahrada hl. m. Prahy, a poručit si právě tahle dvě vína. Anebo pak i kterákoliv další ze zdejší produkce. Nemusíte se přitom bát, že se zruinujete.
Modrou rulandu provází charakteristika výrazného tělnatého a kořenitého vína, které po několika letech v dubovém sudu získalo tóny lékořice, vanilky a čokolády podtrhující typické třešňové a višňové aroma. Hodí se k němu tvrdé sýry parmezánového typu, pečené sušené švestky ve slanině a slané tymiánové sušenky.
Šedou rulandu, krásně plné a kulaté víno, charakteterizuje směs ovocných chutí a vůní, např. ananas, liči a vyzrálé broskve, Už jen ono samo poslouží jako letní dezert, a pokud by nestačilo, určitě ho harmonicky doplní třeba trhanec s meruňkami nebo severoafrický tažín z kuřete dušeného se sušeným ovocem a mandlemi. A to, že se na sv. Kláře vyvedly i loňské ročníky, vám mohou potvrdit jeho kmotry a kmotři, kteří se podíleli na vzniku letošní filmové novinky, letní komedie 3Bobule – představitelé hlavních postav Honzy, Jirky a Kláry, herci Kryštof Hádek, Lukáš Langmajer a herečka Tereza Ramba, dále herci Miroslav Táborský a Michal Isteník. Spolu s nimi vína pokřtili také tvůrci filmu, režisér Martin Kopp a producent Tomáš Vican.
A pokud si chcete trojská vína užít skoro jak za Karla IV., určitě uvítáte možnost půjčit si přímo na vinici gril a připravit si na něm něco podle své vlastní chuti.
