Aleš Lamr (*1943 v Olomouci) je jedním z nejznámějších malířů působících v České republice. Způsob, jímž používá barvy, je charakteristickým znakem jeho práce. Jako jeden z proslulých koloristů velmi často vystavuje napříč Českou republikou a po celém světě.
Jeho syn Jan Lamr je umělec rozvíjející se jak v oblasti grafického designu, tak malby. Tato průprava je evidentní z jeho organizovaných a metodických maleb, které nabízejí pečlivá schémata tvarů a barev vytvářející na plátně organizovaný chaos.
Malby Aleše Lamra jsou umístěny na výstavě vedle sebe a vytvářejí komplexní a rozsáhlé panorama jeho předmětů a témat. Celá zeď tvoří jednu rozsáhlou krajinu, která pokrývá několik metrů. Široké uspořádání umožňuje uvidět vytvořenou jednotu v rámci detailů, které zobrazují komplexitu autorovy práce.
Aleš Lamr v letech 1960–64 vystudoval Střední uměleckoprůmyslovou školu (oddělení prostorového výtvarnictví) v Brně u J. A. Šálka. Získal zde zkušenosti v oboru scénografie a osvojil si výtvarné techniky od malby a grafiky až po práci se dřevem, sklem, kovem, umělou hmotou a papírem.
V době vrcholící nové vlny české kinematografie (1966–68) působil jako asistent režie Čs. státního filmu na Barrandově.
V té době sdílel ateliér ve Štěpánské ulici s fotografkou Helenou Pospíšilovou – Wilsonovou a patřil k okruhu výtvarníků Křižovnické školy.
Od roku 1968 byl registrován jako kandidát tehdejšího SČVU a mohl se živit jako výtvarník ve svobodném povolání (za řádného člena byl přijat až roku 1989).
Roku 1971 se přestěhoval na Malou Stranu a v následujícím roce se oženil s textilní výtvarnicí Blankou Grebeňovou. Jejich syn Řehoř je podnikatel, synové Hanuš (* 1976) a Jan (* 1983) jsou výtvarníci.
Roku 1978 získal ateliér na Malé Straně a začal se věnovat litografii v litografické dílně Jana Tůmy. Později též spolupracoval s M. Řehákem, J. Lípou a J. Kejklířem.
Od roku 1982 spolupracoval jako výtvarník s brněnským divadlem Husa na provázku.
Počátkem 90. let na přání Václava Havla realizoval několik nástěnných maleb v prostorách prezidentské kanceláře a roku 1995 v jeho soukromé vile. Spolupracuje s řadou architektů (M. Rajniš, B. Dudař, J. Lábus ad.) a má desítky realizací v nástěnné malbě a keramice (spolu s M. Neubertem). V roce 1992 vystavoval na Světové výstavě v Seville (výstava Hořící keř, původně v Emauzském klášteře) a v roce 1993 se spolu s arch. P. Fuchsem podílel na výtvarném řešení pavilonu pro Expo 93 v jihokorejském Taejŏnu.
Žije a pracuje v Praze a v Petrovičkách.
Grafik Jan Lamr absolvoval Vyšší odbornou školu grafickou v Praze u prof. Zbyňka Kočvara, grafický design a zpracování tiskovin, zaměření – propagační grafika. Věnuje se malbě a grafice. Tvoří volné cykly, jejichž jednotlivé součásti vykazují obsahové a formové prostoupení, v jehož základu je cítit autorův příklon k symbolu a šifře.
Díla Lamrů, otce a syna, potkáte v Galerii Hala C v Libni v Lihovarské 12, je otevřena denně od 15 do 19 hodin. Kurátorem výstavy je Hagai Segev.
