zavřít mapu
Byla to velmi těžká mince. Více jak 27 gramů stříbra. To už bylo v kapse určitě cítit. Když Štěpán Šlik založil v roce 1516, na bohatých ložiscích stříbrné rudy město Jáchymov, jistě netušil, že jeho tolar se za další stovky let stane synonymem pro jeden z pilířů finančního světa.
První zmínka o osídlení však pochází již z počátku 14. století, v souvislosti s kolonizační činností premonstrátského kláštera v Teplé. Osada se původně jmenovala Conradsgrün a jediným vybavením byl železný hamr a zanedbatelná těžba stříbra. Osada později zanikla. Až přišel rok 1516. Pokud v tom jménu Šlikové slyšíte zvláštní, tragický podtón, nemýlíte se. Uplyne sto let a jeden z příslušníků rodu se ocitne na popravčím lešení, jako jeden z vůdců stavovského povstání. V tuto chvíli však ještě vládne Ludvík Jagellonský. Vzorem pro ražbu byla saská mince Klappmützentaler, který byla ražena v letech 1492 -1525. Nová mince měla hmotnost 29,23 gramu, z toho bylo 27,41 gramu čistého stříbra. Avers bylo vyobrazení sv. Jáchyma se Šlikovským erbovním štítem, revers český, dvojocasý lev. Mincovní práva patřila Šlikům velmi krátce, od roku 1520 -1528. V těchto letech byla mince také označena datem.
Ražbu Šlikům povolil zemský sněm 9. 1. 1520 a v následujících osmi či devíti letech spatřilo světlo světa v Jáchymově, a v další mincovně v Horním Slavkově více než jeden a čtvrt milionu těchto mincí. Pak přišla nešťastná bitva u Moháče, ve které zahynul král Ludvík, i Štěpán Šlik. Nový panovník Ferdinand první, Habsburský neztrácel čas. Jáchymovské stříbro bylo velmi lákavé a on se ho velice rád ujal. Šlikům bylo odebráno právo razit minci, zůstal jim jenom podíl na zisku. V roce 1528 byla ražba těchto mincí definitivně zastavena. Habsburkové a Šlikové si nepadli do oka a tato nenávist se potáhne více než jedno století. O třicet let později využije hamižný Habsburk svého vítězství v tzv. šmalklandské válce, Jáchymov i se stříbrnými doly odebere Šlikům celý a jednou pro vždy.
Možná jste se setkali s výrazem královský regál. Pochopitelně se nejedná o žádný kus nábytku, ale o jedno z práv panovníka a to právo razit mince. V době vzniku pražských grošů, což byla mince evropské kvality, prodávaly kutnohorské doly královské mincovně jednu hřivnu ( 253,14g) stříbra za 56 grošů. Mincovna pak z této hřivny vyrobila 64 grošů. Ten rozdíl osmi grošů, nazývaný též královský regál, byl majetkem panovníka. Přeneseně, protože panovník tyto peníze většinou investoval do nových staveb. Jáchymovský tolar je oblíbenou mincí numismatiků. Ani ne tak pro svoji cenu kovu, jako cenu historickou. Pokud máte v USA nějakého přítele, vezměte ho někdy do muzea v Jáchymově. Dostane se mu poučení, odkud vznikl název jednoho světového oběživa. Dolar se narodil v Jáchymově.
