Pražské Národní zemědělské muzeum pořádá zabijačku každý rok. Ochutnáte tady prdelačku nebo třeba jelítko, poznáte české tradice, děti zabaví divadýlka a dílny. Letos zachránil prasátku život covid-19.
Přestože že je muzeum už několik týdnů opět uzavřené, nezaváhalo a připravilo pro své fanoušky virtuální zabijačku. „Letos se setkáme alespoň on-line, ale už teď se těšíme na příští ročník tradiční zabijačky, který, jak věříme, bude zase ,postaru´,“ slibují v muzeu na Letné.
Co na vás na webu muzea čeká? Díky připravenému kvízu nebudete příští rok jen konzument zabijačkových pochutin, ale i znalec všeho okolo. Víte například, kdo byl v antice považován za prvního řezníka? Byl to Aristoteles, Herakles, Diogenes nebo Prometheus? A tušíte vůbec, jak se nazývá řeznická sekera nebo co znamenalo „braní na pádlo“?
A pokud vám nevadí pohled na mrtvého čuníka, podívejte se na snímky Jindřicha Štreita, jehož práce je spojena s fotografováním venkovského života svázaného s prací v zemědělství. Fotí toto téma už od 70. let minulého století.
A pokračujeme dál… virtuální zabijačka v Zemědělském muzeu nabízí i fotodokumentaci, která vzpomíná na loňské „prezenční“ muzejní zabijačky nebo třeba recepty. Ostatně za bezmála rok, co svět žije v karanténě, nezbývá než si vařit doma. A bůček pečený v cideru z muzejního kurzu vaření je vážně nezapomenutelná lahůdka…
Když si jdeme do řeznictví pro vepřové na pečeni nebo kus hovězího třeba na rajskou, nikdo z nás o tomhle řemesle nejspíš moc nepřemýšlí. Ale řeznické řemeslo má za sebou velký kus historie, ostatně v muzeu se jí věnuje celá sekce.
Zjistíte například, jak to bylo s řeznickým znakem. „V roce 1310 řezníci pod vedením svého cechmistra Vodičky bojovali s korutanskými vojáky u pražské brány Františka, kde nakonec nepřítele na úkor velkých obětí na životu zahnali na útěk. Po tomto výkonu byl cechmistr Vodička povýšen na primátora města Prahy, řeznický cech obdržel od krále Jana Lucemburského znak – stříbrného lva v červeném poli – a byla mu potvrzena řada privilegií,“ připomíná muzeum s tím, že v 15. století se u řezníků objevuje dvouocasý lev s korunou na hlavě a v 16. století lev drží mezi tlapy řeznickou sekeru. Jinak to bylo na Moravě, kde řezníci více používali ve svých znacích například symboly dobytčete nebo zkřížené řeznické sekery.
A ať se nám to líbí nebo ne, stejně jako si letos nezajdeme pochutnat na zabijačku, nečeká nás s největší pravděpodobností ani žádný masopustní průvod. Nevadí! Spojte příjemné s užitečným (možná se hodí spíše výraz povinným) a podle návodu letenského muzea si vytvořte masopustní „rouškomasku“.
Podrobný návod najdete na webu muzea, stačí vám obyčejná rouška a nejrůznější výtvarné potřeby. Místo fádní papírové ústenky se díky home made roušce změníte třeba v prasátko, medvěda nebo… fantazii se meze nekladou.
A nenechte si masopustní roušku jen pro sebe, muzeum všechny tvůrce vyzývá, aby mu fotky masek poslali na adresu [email protected]. Do předmětu stačí napsat slovo „maska“.
