Například v roce 1871 oznámil William E. Dubois ze Smithsonova ústavu ve Spojených státech amerických nález několika zvláštních artefaktů z hloubkových výkopů prováděných v Illinois. V oblasti Lawn Ridge ležela přibližně čtyřicet metrů pod zemí měděná mince, která uvízla na vrtáku při kopání studny. Po deseti letech bylo navíc obdobné platidlo vykopáno znovu, a to v hloubce asi třicet pět metrů.
Podle pořadí nánosů badatelé odhadli, že nalezené předměty pocházejí z doby před 200 – 400 tisíci lety. Mince měly tvar jakéhosi mnohoúhelníku podobného kruhu s obrázky a neznámými nápisy po obou stranách.
Po důkladném ohledání Dubois usoudil, že vzhledem k jejich rovnoměrné tloušťce musely projít válcovnou a následně byly pravděpodobně odstřiženy strojními nůžkami nebo odseknuty dlátem…
Dalším artefaktem, o kterém jsou si však odborníci téměř jisti, že záhadu ohledně jeho původu zcela uspokojivě vysvětlili, je tzv. Londýnské kladivo. Tento artefakt byl nalezen ve 30. letech minulého století rovněž v USA, nedaleko texaského města London.
Při procházce kolem koryta řeky Red Creek se svou manželkou objevil místní usedlík Max Hahn podivný kus kamene, ze kterého vyčnívalo dřevo. Tuto zvláštnost si následně odnesli domů. Poprask tento nález vyvolal však až v 80. letech, kdy artefakt zakoupil Carl Baugh, který nález označil za velký objev z doby před biblickou potopou. Od roku 1983 bylo kladivo vystaveno v jeho muzeu ,,Muzeum důkazů o stvoření“. Podle chemické analýzy tvoří kovovou hlavici zejména železo (96,6%), chlor (2,6%) a zbytek představuje síra.
Baugh je stále přesvědčen, že artefakt pochází z doby, kdy na Zemi žili dinosauři. Podle geologů se však jedná o nález z poměrně nedávné doby. Jeho uvěznění ve vápencové hornině vysvětlují tím, že šlo o vytvoření konkrece z vodou rozpustných minerálů, které se kolem artefaktu za vhodných podmínek vytvořily, utuhly a za desetiletí až století ztuhly do podoby horniny…
