V takových případech se jedná o novogotické stavby. Významnou roli v romantismu hraje zejména anglická novogotika. Mnozí architekti své náměty čerpali kupříkladu z přestavby královského hradu ve Windsoru, pro nějž jsou typická především zubatá cimbuří, tupá zakončení budov a věží a připomenout je rovněž potřeba široký lomený oblouk, tzv. tudorský.
U nás se anglickými novogotickými sídly nechali inspirovat například kníže z rodu Schwarzenbergů Jan Adolf II. (22. května 1799 – 15. září 1888) s manželkou Eleonorou pro přestavbu jihočeského zámku Hluboká nad Vltavou nedaleko Českých Budějovic, jednoho z našich turisticky nejnavštěvovanějších zámků, který byl českými králi založen původně již v polovině 13. století jako strážný hrad nad Vltavou.
Hluboká byla, jako královský majetek, často dávána do zástavy a vystřídalo se zde několik šlechtických rodů, například Pernštejnové nebo páni z Hradce, kteří nechali přestavět starobylý středověký gotický hrad na renesanční zámek.
V roce 1661 kupuje zámek Hlubokou Jan Adolf I. Schwarzenberg. Po někdejší úpravě do podoby barokního zámku ji následně čeká proměna v romantickém stylu. Dozorem nad přestavbou je pověřen vídeňský architekt Franz Beer. Po jeho smrti v roce 1861 dalších deset let dokončuje jím započaté dílo F. D. Dewortzky.
Přestavbu zámku pečlivě sleduje zejména kněžna Eleonora. Osobně například vybírá motivy parketových vzorů a obložení stěn. Kníže se zase angažuje v budoucí podobě zámeckého parku, vytyčuje směr hlavních cest a rozhoduje při výběru rostlin.
Snaha o napodobování anglických gotických hradů v 19. století byla již v této době kritizována a některými tehdejšími odborníky dokonce rovněž i odsuzována jako kýč.
