Nesouhlasíte? Že všichni vědci a politici takoví nejsou? Budiž, zkusme se podívat na konspirační teorie z jiného úhlu. Co třeba vyměnit konspirační teorie za fantazii? Můžeme si to dovolit, když chybí fakta. A takových je nepřeberně.
Velmi vděčným tématem je známý Voynichův manuskript. Nebudeme nyní řešit, co je tam napsáno, ani kdo ho napsal. Teorií jsou tisíce a není zde pro ně dostatek místa. Na počátku by mohla být celkem tuctová, všední záležitost. Obchodní transakce. A můžeme začít vymýšlet.
Pan Voynich koupil proslulý manuskript v roce 1912. V městečku Frascati, nedaleko Říma. Koupil toho jistě mnohem víc, byl to už zámožný muž a proslulý antikvář. Se svoji kořistí chtěl odcestovat do Nev Yorku, ale ke svému zklamání zjistil, že loď už přístav v Janově opustila. Čekat čtrnáct dní na další spoj se mu nechtělo. Přesunul se tedy do Terstu a odtud vlakem do Vídně, kde se mu podařilo zastihnout Orient expres do Paříže. V Cherbourgu ho však potkala další nehorázná smůla. Titanik odplul bez něho. Nejspíš chvíli proklínal svůj osud. Za pár dnů svůj názor jistě změnil.
Vlastně se znovu narodil a šel to zapít do jedné z mnoha pařížských kaváren. Byl v dobré náladě a měl rád společnost. Ta parta rozjařených studentů ho zaujala. Studenti měli vždy hluboko do kapsy a ten pán platil útratu, tak jim absolutně nevadil. Mohl se jim snad i pochlubit svými úlovky.
Ten jistý rukopis zaujal i jednoho studenta z Prahy. Jmenoval se Karel Čapek a záhadné písmo se mu vtisklo do paměti. S panem Voynichem se zřejmě již nikdy nesetkal, ale pro jeho Věc Makropulos mohlo být toto setkání inspirací.
Tak a jednu konspirační teorii máme za sebou. Nyní zkusíme druhou. Má také spojitost s tajemným rukopisem. Ten se v roce 1961 ocitl v rukou antikváře Hanse Krause. Obchodník z New Yorku, i když jméno je typicky německé.
Nyní musíme trochu odbočit. Yaleova univerzita, třetí nejstarší v USA, byla založena roku 1701. Naleznete ji v New Havenu, ve státě Connecticut. V roce 1714 věnoval jistý Elihu Yale, univerzitní koleji osm set liber a 417 knih, což byl tehdy obrovský majetek a kolej byla z vděčnosti nazvána jeho jménem. Od roku 1867 nese jeho jméno celá univerzita. Na této univerzitě vznikl v roce 1832 tajný spolek, s názvem Lebka a kosti. Byl založen na půdě univerzity americkým obchodníkem, pedagogem a politikem Wililiamem Huntingtonem Russelem. Členem spolku se může stát pouze student čtvrtého ročníku, navržený již stávajícím členem. Členové této skupiny často pocházejí z prominentních rodin, velmi často jde o potomky politiků či jiných vlivných osobností.
Existuje dodnes a jeho členy byli i američtí prezidenti. Této univerzitě pan Kraus svoji antikvární vzácnost prodal. On sám ji koupil asi za 24 000 dolarů. Při prodeji univerzitě však příliš velkorysý nebyl. Řekl si téměř o sedminásobek a kupodivu, univerzita nelicitovala a 160 000 dolarů vyměnilo majitele. Proč univerzita nelitovala peněz? Byl snad rukopis pro tajný spolek Lebka a kosti něčím důležitý? Elihu Yale byl Žid a univerzita má dodnes ve znaku hebrejsky psaný text. Že by v tom byly tajné, židovské nauky? Ne v tom textu, ten je jasný. Světlo a pravda. Proč univerzita investovala sedminásobek původní ceny? Jak vidíte, zdánlivě obyčejná obchodní transakce a kolik otázek a teorií nabízí.
