Uvádí se, že až osmdesát procent nemocí ovlivňuje psychika. Často však postačí změna postoje k tomu, abychom pocítili znatelnou úlevu i na fyzické úrovni.
Představme si škrábání v krku a hlavu jako velkou dutou kouli plnou ozvěn. Člověka napadne, že se prostě nachladil a začne pátrat po tom, kdy a kde. A přitom je to tak jednoduché. Nepříjemné onemocnění je nakažlivé a může být vyvoláno více než dvěma sty viry. Každý dobře zná typické příznaky – vodnatá rýma, kýchání, ucpaný nos a škrábání v krku. Může se přidat únava, bolesti hlavy a zvýšená teplota. Podíváme-li se o krok hlouběji, duševní příčinou potíží je postoj „Nepřibližuj se ke mně“.
Nachlazení je reakcí na sled mnoha událostí, které se přihodí najednou, na zmatek v životě. Znamená ústup a odpočinek od zátěžových situací či konfliktů, které zpracováváme a řešíme. Držíme si jím od těla lidi a situace a snažíme se aspoň na chvíli od nich izolovat. Stavy, kdy jsme rozlámaní, máme rýmu, chraptíme a bolí nás v krku, jsou obranným postojem, abychom nemuseli nic řešit, říkat, reagovat. Při prvních příznacích se snažíme nemoc potlačit čajem, grogem či horkou koupelí. A to je moment, který nás přinutí zastavit se a vybočit z každodenního stereotypu, které tělo uvítá.
Nachlazení je odvozeno od slova chlad. V tělesné rovině se jedná o prochladnutí těla, v duševní pak o vnitřní chlad. Měli bychom se zamyslet nad tím, v kterých oblastech života cítíme nesoulad a co stav způsobuje. Je důvodem nadměrná pracovní zátěž? Či snad konfliktní vztahy, málo času na rodinu nebo sebe samotného? Jsou na vině negativní a strachuplné myšlenky? Proč se z našeho života vytratil pomyslný oheň, tedy spontánní radost a nadšení?
Je na čase přehodnotit dosavadní způsob života. To je cesta k řešení problémů nejen s nachlazením, ale i dalšími nemocemi. Nasnadě je řada otázek: umím najít rovnováhu mezi prací a odpočinkem? Umím vůbec odpočívat? Z čeho se raduji? Co mě zatěžuje nejvíc?
Všichni to známe: prožíváme-li radostné vzrušení, tělo se naplňuje silou a nám se zdá, že máme tolik energie, že bychom pohnuli skálou. Buďme proto zapálení, žijme radostně, naučme se vytěsnit okolnosti a lidi, kteří nám do života nic nepřinášejí, naopak nám ubírají. Život je příliš krátký a křehký na to, abychom se trápili.
