Lidé jsou ochotni za nájemní byt platit měsíčně nejméně od roku 2020. Vyplývá to z průzkumu, který pro skupinu Generali Investments udělala společnost Ipsos. Od roku 2020, kdy svět zasáhla pandemie covidu-19, i po roce 2022, kdy vypukla válka na Ukrajině, se zároveň postupně snižuje částka, kterou jsou Češi ochotni platit za nájem či hypotéku. Co se týče letoška, téměř pětina respondentů v průzkumu uvedla, že je ochotná platit za bydlení o 2000 korun měsíčně méně než loni, a to kvůli vysoké inflaci, úrokovým sazbám i cenám energií. „I přes to, že v druhé polovině letošního roku došlo k jistému zlepšení energetické situace i stabilizování inflace, roste zároveň zájem o nájemní bydlení, který je zapříčiněn kombinací vysokých pořizovacích cen nemovitostí a zejména vysoké úrokové míry u hypotečních úvěrů. K aktuálnímu růstu nájemného také přispívá například pokračující trend stěhování za prací do měst,“ řekl Marek Bečička, ředitel Product and Real Assets v Generali Investments.
Z dřívějšího průzkumu Generali Investments vyplývá, že loni na podzim chtěla platit za bydlení měsíčně do 15 tisíc korun zhruba pětina českých domácností. Letos je to 22 procent. Podíl Čechů, kteří měsíčně utratí za bydlení maximálně do 10 tisíc korun, stoupl z 34 procent na 38 procent.
Stejně jako v minulém roce trápí Čechy v bydlení podle průzkumu nejvíce ceny energií. Jako největší problém je uvedlo 30 procent dotázaných, což je o osm procent méně než loni. Čtvrtinu respondentů ovlivňuje vysoká inflace, zatímco v loňském roce ji uvedla pětina dotázaných. Vysoké úrokové sazby trápí ve srovnání s rokem 2022 o procento více respondentů. Dopady pandemie covidu-19 a války na Ukrajině na situaci s bydlením jsou tíživé pro téměř stejný počet oslovených jako v loňském roce, tedy necelou desetinu. Průzkumu se zúčastnilo 1050 respondentů ve věku 18 až 65 let ze všech českých krajů.
Zdroj: ČTK
