Správa železnic informovala, že most na Výtoni rezaví obdobně jako odstraněný most v Děčíně. „Děčínský a výtoňský most jsou stářím, materiálově i typem konstrukce dvojčata. Závěry proto lze aplikovat i pro potvrzení správnosti rozhodnutí o stavbě nového mostu na Výtoni,“ říká Pavel Paidar, ředitel odboru přípravy staveb Správy železnic.
Jde tedy o podobnost, Výtoňský most nezkoumali. „Prvky odebrané z děčínského mostu byly vystaveny poměrně velké korozi. Všechny mají podobný charakter, jako najdeme na mostě v Praze na Výtoni. Po náročném testování jsme viděli, že nedošlo k dokonalému otryskání ani vodou, ani pískem,“ říká vedoucí katedry stavební fakulty ČVUT profesor Pavel Ryjáček. Ten zároveň předsedal komisi, která pro Správu železnic vybírala návrh nového mostu, kterým má být současný most nahrazen.
Most nenatřou
Kdy bude most ošetřen proti korozi, aby se jeho stav dále nezhoršoval, není stále zřejmé. „Zhoršující se stav železničního mostu bohužel nevyřeší ani protikorozní nátěr – ten jej paradoxně pouze zhorší. Pod ním by totiž korodování pokračovalo dál,“ tvrdí mluvčí Správy železnic Nela Friebová. „Žádná z aktuálně využívaných metod na odstranění koroze nezajistí, že korozní průběh nebude pokračovat,“ dodává s odvoláním na most v Děčíně.
Specialista na korozi a ocelové konstrukce z Kloknerova ústavu Ing. Petr Pokorný pak na dotaz popsal způsob, jak lze plávkovou ocel z níž je most vyroben, ochránit před korozí. „Obecně bych zvolil klasický ochranný systém nátěrů. Základní nejspíše epoxidový, na něj pak několik vrstev polyuretanového nátěru,“ uvedl Pokorný s tím, že zvolený systém ochrany je nutné přizpůsobit konkrétním podmínkám dané konstrukce.
S důkladným ošetřením počítali i v zahraničí uznávaní odborníci, uvedli to už dříve při skutečné prohlídce mostu pod Vyšehradem. „Také budeme muset samozřejmě železné pláty velice dobře vyčistit a nanést nový nátěr. Nedostatek nátěru způsobuje to nejhorší možné poškození,“ popsal Dr. Andreas Galmarini.
Pro Správu železnic neřešitelný problém, pro firmy provádějící pískování oceli běžně řešená záležitost. „Otryskaný ocelový díl ošetříme a ochráníme proti korozi pomocí speciálního přípravku CFT pro odrezování a pasivaci kovů. Na otryskaném dílu nátěr slouží jako prevence proti vzniku nové koroze,“ popisuje například firma TECHNICOLOR.
My ne, to oni
Stále není ani jasné, kdo ponese odpovědnost za zanedbanou údržbu mostu. „Pokud jde o dosavadní nedostatečnou údržbu, ta chyběla již od 30. let 20. století. Správa železnic převzala péči o most v roce 2008 a od té doby provedla maximálně možnou údržbu. To znamená, že se na výtoňském mostě projevila dlouhodobá nedostatečná údržba ještě z doby před vznikem Správy železnic, uvedla Friebová. Tedy před 15 lety, a dodnes most není nově natřen. Pro pořádek, Správa železnic vznikla z kraje roku 2020 prostým přejmenováním Správy železniční dopravní cesty. Ta existovala od ledna 2003 jako nástupnická organizace Českých drah. Kompletní antikorozní nátěr mostu předchůdce Správy železnic provedl v roce 1957. A ani změny v názvu vlastníka nic nemění na jeho povinnostech. „Vlastník kulturní památky je povinen na vlastní náklad pečovat o její zachování, udržovat ji v dobrém stavu a chránit ji před ohrožením,“ uvádí zákon o státní památkové péči.
Zatím co do ošetření mostu Správa železnic investovat nebude, za téměř 2,4 milionu korun si podle Rejstříku smluv najala PR agenturu. Ta jí s obhajobou výměny mostu pod Vyšehradem vypomáhá v rámci poradenství a krizové komunikace.
Zdroj: Správa železnic, ČTK, Náš region, VZ, Registr smluv
