Doba lásce nepřála
Píše se polovina šestnáctého století, konkrétně leden roku 1557. Arcivévoda Ferdinand II. Tyrolský (1529 – 1595), syn císaře Ferdinanda I., si „na tajnačku“ bere za manželku dceru váženého kupce Filipínu Welserovou, v noci v promrzlé kapli za přítomnosti kněze a nejbližších přátel.
Filipína byla bohatá, krásná, ale také vzdělaná a moudrá. Její otec i strýc pocházeli z bankéřské rodiny, která půjčovala peníze i samotnému císaři. Ale co naplat, původ Filipíny Welserové (1527 – 1580) nebyl hoden k tomu, aby si Ferdinanda mohla vzít za muže, jenže láska byla silnější.
Potkali se v Plzni v roce 1555 na masopustním bále. Pobýval tu celý dvůr zemského správce Ferdinanda II. Tyrolského, protože v Praze vypukla tou dobou morová epidemie. Je dost pravděpodobné, že se setkali již dříve.
Tajný život na zámku Březnice a na hradě Křivoklát
Ještě před svatbou se tajně scházeli na zámku Březnice, který patřil Filipínině tetičce Kateřině z Lokšan. Právě na tomto zámku se narodil rok po utajené svatbě první syn Ondřej (neboli Andreas). Toho se Filipína, která těhotenství pochopitelně tajila, ujala jako nalezence. Služebná ho jako miminko položila před dveře zámku. Podobně to proběhlo i po narození dalších třech dětí.
Šest let se zamilovaný pár skrýval v křivoklátských lesích přímo na hradu Křivoklát. V roce 1560 se manželům narodil syn Karel. Filipína se ho opět ujala jako nalezence. Následovala ještě dvojčata Marie a Filip, která obě brzy zemřela.
Začalo to být podezřelé. Císař se o tom dozvěděl a potomky svého syna vyloučil z následnictví, nicméně manželství s kupcovou dcerou toleroval s tím, že bude utajeno. Filipína se nikde nesměla objevovat po boku svého manžela.
Jak to dopadlo?
Po deseti letech od tajného sňatku se Ferdinand II. ujal vlády v Tyrolsku a s Filipínou se odstěhovali poblíž Innsbrucku na zámek Ambras. Až v roce 1576 bylo jejich manželství uznáno jako právoplatné samotným papežem, jenže Filipína se z toho moc dlouho neradovala, v dubnu 1580 zemřela.
O dva roky později se Ferdinand II. Tyrolský oženil se svou tehdy šestnáctiletou neteří Annou Kateřinou Gonzagovou, s níž měl tři potomky.
Dospělosti se dožili synové Ondřej a Karel, vychovával je hofmistr Ernest von Rauchenberg. Ondřej Rakouský byl kardinálem a biskupem v Kostnici a v Brixenu. Mladší Karel Rakouský se stal markrabětem z Bargau a hrabětem nellenburským a hohenberským.