Keltové jsou stále opředeni mnoha tajemstvími. Údajně jedli rádi vepřové, díky nim se o Vánocích líbáme pod jmelím, jejich život byl provázen řadou stále záhadných zvyků a tradic. A milovali kontrasty, část jejich kultury a zvyků přestavuje Moravské zemské muzeum v Dietrichsteinském paláci.
Město Brno je známé svou bohatou historií, která se píše už tisíce let. A její další zajímavý kus přineslo odkrytí Maloměřického pohřebiště při stavbě brněnského nákladového nádraží v roce 1941. Pohřebiště je datované zhruba do období let 380 – 250 před naším letopočtem, tedy do období, kdy na Moravě sídlili Keltové. Se svými bezmála 90 hroby náleží k největším keltským nekropolím na Moravě.
Mezinárodní proslulost ovšem získalo především díky mimořádnému nálezu souboru bronzových kování včetně takzvané maloměřické konvičky. Její kování bylo původně na dřevěném podkladu, který byl rekonstruován do tvaru vázy na nožce s výlevkou, uchem a pokličkou. Dnes je jedním z „top“ exponátů sbírek Moravského zemského muzea. „Výstava Keltové, Brno a hvězdy je prezentací jednoho z výkladů, který konvici považovanou za důležitou součást pohřebních rituálů, interpretuje jako stylizovanou hvězdnou mapu nad Brnem,“ říká autorka výstavy Jana Čižmářová.
„Konkrétně jde o znázornění souhvězdí Býka na obloze v období zimního slunovratu a Letního trojúhelníku na obloze v období slunovratu letního, toto hlavní téma výstava zasazuje do kontextu nálezů z ostatních hrobů,“ upřesňuje Čižmářová. Nádobu lze jednoznačně interpretovat jako rituální předmět používaný při obřadech či mystériích konaných na sakrálním místě a lze ji bezesporu označit za jedno z ikonických mistrovských děl keltského umění.
sto
