Zaměstnanec známého supermarketu sdílí několik věcí, které by nám nakupujícím velmi rád řekl přímo do očí – jenže nemůže. Přemýšleli jste někdy nad tím, co se honí hlavou (nejen) pokladním ve velkých obchodech? Přinášíme unikátní odpověď, která možná nebude tak příjemná, jak bychom si přáli.
Vánoční nákupy mohou být velmi stresující záležitostí. Všichni spěchají, všude je spousta lidí, každý se snaží ulovit ten pravý dárek na poslední chvíli, do toho vehementní shánění potravin na celé svátky, dlouhatánské nákupní seznamy, utracené horentní sumy, nervozita, chaos.
Není divu, že občas někomu „ujedou nervy“ a neovládne se. Jenže někteří zákazníci se neovládají v průběhu celého roku a dělají tak zaměstnancům nejen velkých supermarketů ze života peklo. Co by nám tito zaměstnanci v takových situacích nejraději řekli přímo do očí, jenže kvůli politice obchodu nesmějí? Jeden zaměstnanec supermarketu Tesco otevřeně přiznal hned několik takových věcí.
1. Vím, že do otevírací doby zbývají jen tři minuty, ale nemůžu dveře odemknout dřív jen proto, že před nimi stojíte.
Jste tu brzy, to je super, žádné akční zboží vám tak neuteče. Ale když je otevírací doba obchodu v 7 hodin, znamená to opravdu v 7 a vážně ne už v 6.57. Je mi líto, jestli je vám zima nebo na vás prší, ale i když se na mě budete přes zavřené skleněné dveře šklebit sebevíc, dřív prostě otevřít nemůžu.
2. Otrávené pohledy a významné vzdychání během čekání ve frontě opravdu nepřimějí pokladní pracovat rychleji.
Není to tak, že bychom chtěli být schválně pomalí, jen tu je prostě frmol.
3. Máme hrůzu z toho, že někoho požádáme o předložení občanky a pak zjistíme, že je to třicátník.
Až vás příště požádáme o občanku při nákupu alkoholu, místo naštvaného obracení očí v sloup nebo dohadování se, že to pokladní přece nemůže myslet vážně, zkuste raději ocenit, že vás někdo považuje za tak mladé. Můžete se cítit polichocení spíš než uražení. Navíc tuto kontrolu neděláme jen tak z rozmaru, má přeci svůj důvod.
4. Dovolte mi ujistit vás, že oběd rozhodně nedostanu od společnosti zadarmo.
Člověk by možná čekal, že Tesco svým zaměstnancům dopřeje k obědu některé ze svých hotových jídel, ale opak je pravdou. Pokud zrovna máte hluboko do kapsy a nemůžete si sami dovolit koupit slušné jídlo, nakonec oceníte i to, že manažer nechal svým zaměstnancům v šatně milostivě k dispozici alespoň bochník toho nejlevnějšího krájeného chleba.
5. Zákazníci, kteří se dohadují kvůli lehce poškrábanému obalu, jsou prostě neodbytní.
Jeden balíček čehosi je trošku poškrábaný, nebo je jeho vnější obal pootevřený a zákazník se začne hlučně dožadovat slevy za poškozené zboží. I když je zboží nejspíš v pořádku a poškozený je jen obal (jestli vůbec), radši mu slevu stejně uznáme, než se s ním na věky dohadovat.
6. Poplatek za plastovou tašku opravdu není naše vina.
Vážně musíte obracet oči v sloup pokaždé, když vám účtujeme těch pár korun za plastovou tašku? Pár korun navíc vás přeci nevytrhne – a pokud ano, příště si s sebou vezměte svojí tašku látkovou.
7. Sledujeme zvyky našich stálých zákazníků
Přesně tak, milá dámo ve středních letech. Vím, že svůj pravidelný týdenní nákup děláš každou středu v 19 hodin. Taky vím, že tamta seniorka s cukrovkou rozhodně nedodržuje lékařem předepsanou dietu. Stejně tak si všímám i toho, že ten na první pohled šťastně ženatý muž s pěkným úsměvem si kupuje kondomy jen tehdy, když nakupuje bez manželky. Nejsme stroje, jsme lidé a vnímáme svět kolem.
Co říkáte, budete si dávat pozor, abyste na zaměstnance nejen supermarketů byli od nynějška aspoň o trochu milejší?
Zdroj: Mirror
