Vysoké daně a drahota vyhnala lidi do ulic. Tato drahota nebyla důsledkem špatného hospodaření nebo neúrody. Byla důsledkem politického kalkulu, do kterého se Francie zapletla tím, že se angažovala za oceánem. Američtí povstalci a válka za nezávislost na Británii. Bylo jasné, ke komu se Francie, díky své odvěké nevraživosti vůči velmi často úspěšnějšímu protivníkovi za Kanálem, přidá. Peníze a zbraně plynuly na americkou půdu a ceny zboží ve Francii stoupaly, zároveň s hněvem lidí, kterému byl nějaký vzdálený konflikt naprosto ukradený.
Ludvík VI. nejednal prozíravě. Odvolal lidmi oblíbeného ministra financí, který měl upřímnou snahu lidem ulevit na daních a tím jen přilil olej do ohně. To se stalo dvanáctého. Byla neděle a Paříž se začala rojit demonstranty, kteří se začali ozbrojovat. O den později zfanatizované davy vypálily téměř všechny celnice v okolí Paříže, protože jim agitátoři nakukali, že jejich likvidací zmizí i spotřební daň. Byl to pochopitelně nesmysl, ale to nikomu nevadilo. Dav nepřemýšlí, dav jedná. Umět usměrnit dav tím správným směrem, to je vrchol politické prozíravosti. K hlavním řečníkům, který volal po ozbrojeném svržení vlády, byl jistý Camille Desmoulins, to jméno si na chvilku zapamatujme.
Třináctého července dav vyraboval klášter Saint- Lazare, kde bylo uskladněno obilí, a hledal zde zbraně. Čtrnáctého v ranních hodinách napadl pařížskou Invalidovnu a zmocnil se desítek tisíc mušket a několika děl. Chyběla však munice a střelný prach. To vše bylo ve sklepích za zdmi Bastily. Vyjednávání s velitelem pevnosti Launayem zkrachovalo a lidé zaútočili. Pevnost kapitulovala o dvě hodiny později. Dobytí pevnosti bylo skutečně jen symbolické, protože v jejích kobkách již bylo pouze sedm vězňů a ještě ke všemu žádný politický. Čtyři penězokazi, dva naprostí šílenci, později převezeni do ústavu pro choromyslné a jeden šlechtický zpustlík, kterého nechala uvěznit vlastní rodina za incest. A jak dopadli ti, kteří se zasloužili o pád Bastily?
Desmoulins Camille – gilotinován, Jacques de Flesselles, revoluční primátor Paříže – gilotinován, markýz de La Fayette, uprchl na poslední chvíli do Belgie, později národní hrdina vznikajících USA, Danton – gilotinován, René Hébert – gilotinován, Robespierre – gilotinován, Saint Just –gilotinován, Couthon – gilotinován…………………..
Revoluce požírala své děti.
