zavřít mapu
Lapač snů jsme si v dnešní době oblíbili hlavně jako dekoraci do ložnic a dětských pokojíčků. Všichni víme, že lapač zahání zlé sny, a proto ho indiáni zavěšovali volně do místností nebo za hlavu spícího. Jaká je jejich historie a jaký příběh ukrývají?
V síti lapače se zachytí všechny špatné sny a když ráno vysvitne slunce, tak ty ošklivé sny svými paprsky spálí. Dobré sny se sklouznou po peříčku do duše spícího. Tato legenda je podle starých severoamerických indiánů, konkrétně ze tří kmenů: Chippewa, Lakota a Ojibway. Každý kmen měl legendu trošku jinou.
Lidé z kmene Ojibwe si za svého patrona spánku zvolili pavouka. Pro většinu z nás je pavouk spíše symbolem zla a strachu, kdežto pro lidi z Ojibwe byl pavouk považován za ochránce domova a čistého ovzduší. Příběh praví, že Ojibwa slouží jako duchovní ochránce zejména pro malé děti z kmene. Byla to mystická „Pavoučí žena“. Jak běžel čas, kmen se postupně rozrůstal o nové členy a zároveň se rozšiřoval po celé zemi. „Pavoučí žena“ zjistila, že je obtížné chránit je a dohlížet na ně na větší vzdálenost. Proto vytvořila první „pavučinu snů“, kterou mohly maminky a babičky použít jako prostředek, kterým lze na dálku mysticky chránit své děti.
Kamínek – je uprostřed síťky a znázorňuje nám naše „vlastní já“. Je to středobod, kolem kterého se točí svět. Musí se chránit především před negativní energií.
Kruh – představuje svět a vesmír a chrání tak kamínek (tedy nás). Pro špatné sny a negativní energii je to první překážka.
Síť – je nejdůležitější část v lapači. Každý uzlík v síťce zachytí špatnou myšlenku nebo zlý sen. Indiáni věří, že všechny špatné vibrace se zachytí právě v síti, a proto nenajdou cestu ke kamínku, který je uprostřed. Symetrie sítě je harmonická a vyvážená, a to zlí duchové nesnáší.
Peříčka – jsou uvázána ke kruhu ve spodní části. Zachycují vesmírnou energii a vše přefiltrují.
Špatné sny jsou zachyceny v síťce a po peříčku sklouzne krásný sen do spící dušičky.
