„Zasklenou stěnou automatu stékaly stříbrné curůčky večerního deště, po náměstíčku kráčelo několik chodců v předklonu a drželo si klobouk nebo deštník.
A do automatu pronikala ze salónku v prvním patře veselá hudba a hovor, který propukal v nevázaný smích.
Paní výčepní roztočila piva a šla na toaletu.
Když otevřela dveře, metr od podlahy visely perforované střevíce, pak do žlutočerveně kostkované sukně zastrčené nohy a potom kabátek se zplihlýma rukama z rukávů a dívčí hlavou vyvrácenou ke klopě… Oběšená dívka na pásku od montgomeráku na klice větracího okénka.
„No,“ řekla paní výčepní, pak přinesla štafle, jedna prodavačka nadzvedla tu oběšenou a paní výčepní ji dlouhým nožem od salámu odřízla.“
Tolik pero, respektive šrajbmašina Bohumila Hrabala.
Praha 8 chce, aby se případ ruiny někam posunul
Jednání s italským vlastníkem Paláce Svět o rekonstrukci příští týden povede za Prahu 8 místostarosta Petr Vilgus. Cílem je dohodnout zahájení skutečné rekonstrukce zchátralé budovy a obnovení obchodního parteru, případně prodej vlastníkovi, který se o rekonstrukci zaslouží. Praha 8 v roce 2018 zahájila ve spolupráci se soukromými developery rozsáhlé úpravy centra Libně, např. revitalizaci širšího okolí Palmovky a Dolní Libně.
„Byla by škoda, pokud by jediným zchátralým místem této části osmičky zůstal Palác Svět. To je také jedním z důvodů, proč jsem se obrátil na italského majitele budovy a jeho zástupkyni v ČR paní Miroslavu Nečasovou,“ říká místostarosta Prahy 8 Petr Vilgus. Radnice doufá, že majitel pan Crispino začne brát vážně požadavky místní radnice a občanů, kterým vadí stav této památky.
Místostarosta bude požadovat minimálně to, aby došlo k obnově obchodního parteru včetně automatu Svět a k obnově kachlíkové fasády, která byla zničena před několika lety.
Palác Svět je ve špatném stavu už desítky let
Současný italský vlastník nechává budovu chátrat. Provedené tzv. rekonstrukční práce mu spíš ublížily, než pomohly.
„Není možné, aby v centru Libně byla podobná ruina další desetiletí. A to ani nemluvím o historickém a kulturním významu, kterou palác Svět pro Libeň má,“ naráží Vilgus na spisovatele Bohumila Hrabala, který o automatu Svět psal a podle jehož předlohy byla natočena filmová povídka, odehrávající se v legendárním bufetu.
Proč se pan Svět zastřelil
Tolik fakta a teď jak Svět popisuje Bohumil Hrabal ve svých Svatbách v domě…
„Automat Svět jsme měli s Vladimírem rádi, protože paní Vlaštovková měla vždycky dobrou náladu a ještě lepší pivo. Ale když jsme se dozvěděli o historii automatu a paláce a restaurace i biografu Svět, chodili jsme na každý program. Tam, jak se říká v Židech, tam byl statek a statkář se jmenoval Svět. Dumal a shledal, že to, že se jmenuje Svět, není jen tak, tak prodal všechno a ještě si vypůjčil a vystavěl ten palác Svět. Při premiéře biografu se hrála Potopa, americký velkofilm, ale spodní voda Vltavy! Zatímco na plátně pršelo, jen se lilo a Noemova archa plula průtrží, do suterénu biografu se prodrala spodní voda Vltavy, diváci po kolena ve vodě, ale film se musel dohrát do konce. Tak statkář Svět prodělal milión korun. Zastřelil se. Teď při každém představení jsou slyšet pracující pumpy. Egon Bondy, když jej Vladimír vzal do biografu Svět a slyšel ty pumpy a historii, křičel do žurnálu: Jebem ti boga tryskovego! Tři sta biografů v Praze a jeden jedinej je tam, kde bydlí Vladimír! Kurva fix! A fuj, a fuj! A fuj, plil a křičel, a že to bylo zrovna při žurnále, kde jsme vítali spřáteleného státníka, pořadatelé rozsvítili a vyvedli Bondyho s připomínkou, že jeho křik by mohl mít pro lidstvo nedozírné následky …“
Praha 8 chce být hezčí
V minulosti existovaly snahy o vyvlastnění budovy ve veřejném zájmu. Bohužel, městská část nemůže z veřejných rozpočtů řešit podobné případy, protože na odkup a rekonstrukci této jedné stavby by padla značná část úspor Prahy 8. „V minulosti se mi podařilo dohodnout lepší budoucnost pro Karlínská kasárna. Podobné aktivity se snažím prosadit u majitelů karlínské Invalidovny nebo bývalé výtopny s charakteristickou skořepinovou střechou nazývané Mazutka,“ popisuje své úsilí Vilgus.
„Přál bych si, aby 110. výročí narozenin Bohumila Hrabala v roce 2024 už proběhlo v plně obnovené budově s kavárnou, kinem a restaurací. Vrátit by se sem mohla i pobočka městské knihovny, která v Libni doposud není,“ uzavírá Vilgus.
Trocha historie: Palác a potopa
Palác Svět byl postaven v místech barokní hospodářské usedlosti zvané U Helmů podle statkáře Pavla Helmy. Ve 30. letech 19. století ji koupil libeňský podnikatel Antonín Gottlas spolu s blízkou usedlostí Kotlaskou. Pak se stal majitelem Jan Svět (1797 – 1867), poslední libocký rychtář a první starosta. V roce 1930 byl statek srovnán se zemí.
Samotný palác byl vystavěn v letech 1932-34 stavitelem Františkem Havlenou. Investorem a prvním majitelem paláce byl realitní podnikatel Ladislav Svět.
Tragédií tohoto domu byla spodní voda, přesněji fakt, že základy Havlena uložil pod hladinou spodní vody ve vaně z olova. Vana ovšem praskla.
František Havlena (1883 v Příbrami – ?), inženýr, stavitel a architekt získal stavitelskou koncesi v září 1908, jeho realizace ale pocházejí až z 20. let 20. století. V letech 1920-22 vybudoval Odborový dům Na Perštýně 11(projekt Aloise Dryáka), v letech 1923-24 rodinné dvojdomy Bělohorská 46 a 48 a 183 až 189 v Břevnově, v letech 1923-25 brutálně přestavěl Arcibiskupské gymnázium v Bubenečské 20 v Praze 6, v letech 1925-27 vyzdvihl Arcibiskupský seminář s kostelem sv. Vojtěch v Dejvicích (spolupráce Jaroslav Rössler).
Inženýr Havlena bydlel v Praze převážně na Vinohradech – Americká 1, Chodská 7, Bělehradská 29 a 30, nakonec Vinohradská 125.
Svět je příkladem nepovedené porevoluční privatizace
Budovu od rodiny Světů získala v průběhu protektorátu Pražská městská pojišťovna, která byla v roce 1947 znárodněna. V roce 1962 byl palác převeden z majetku státu na OPBH Prahy 8.
V 90. letech 20. století byl v majetku Ministerstva pro správu národního majetku a jeho privatizaci. Začátkem 90. let vyhrálo sedmnáct nájemníků tamějších bytů privatizační projekt na využití objektu, nenašel se ale investor s 15 miliony korun, potřebnými na opravu. Budovu tedy stát prodal Ekoagrobance, kterou po úpadku převzala Union Banka.
Současný majitel získal nemovitost v roce 1998
K rekonstrukci Ital přistoupil až po 12 letech. V jejím rámci zničil většinu historicky cenných prvků.
Nedobrý technický stav výrazně zhoršila povodeň v srpnu 2002, kdy hladina vody na Elsnicově náměstí dosahovala výšky tří metrů. Statika objektu byla částečně narušena a ve zdech se objevily nepřehlédnutelné trhliny. Majitel budovy se v té době pokusil zneužít přírodní katastrofy, palác vystěhovat a získat na něj demoliční výměr. Tomuto kroku zabránilo až vyhlášení kulturní památkou Ministerstvem kultury v září 2003.
