Na rozlehlém židovském hřbitově leží mimo jiné zajímavá a významná osobnost své doby Jakub Baševi, který se narodil roku 1570 v italské Veroně. Tento rodák z Verony působil na dvoře Rudolfa II. jako finančník a obchodník. V době tvrdých protižidovských restrikcí měl taková privilegia jako právo nakupovat domy v jakémkoliv městě, platit nižší daně a mnoho dalších. V době třicetileté války zajišťoval dodávky pro armádu. V té době se seznámil s dalším mocným mužem, Albrechtem z Valdštejna, který se stal i jeho osobním přítelem. Jak by také ne, Baševi totiž finančně pokrýval ambiciózní Valdštejnovy plány na jeho severočeském panství.
V roce 1622 se Baševi dočkal něčeho pro příslušníky židovské národnosti v té době nevídaného. Jako první z Židů obdržel šlechtický titul pána z Treuenberka. Do znaku získal lva, vojenskou přilbu a královskou korunu.
Baševi i Valdštejn byli zdatnými obchodníky, kteří však, jak to bývá ve vyšších kruzích zvykem dodnes, bohatli i na nelegálních obchodech. Levně nakupovali konfiskované majetky, ale především organizovali ražbu tzv. kyprových, tj. znehodnocených mincí. Když se na nekalé obchody přišlo, byl na Baševiho vydán zatykač. Z této nemilé situace ho zachránil právě Valdštejn.
Po Valdštejnově smrti v roce 1634 však oslnivá kariéra židovského obchodníka končí. Jeho nepřátelé jen čekali na bod zlomu, a tak než se odhodlali k činu, odebral se Baševi do mladoboleslavského židovského ghetta.
Velmi brzy však následuje svého ochránce a 2. května 1634 umírá v Mladé Boleslavi. Jeho rodina si však bohatého dědictví neužila. Již před svojí smrtí totiž Baševi o většinu majetku přišel. Komisaři dosazenými císařskou komorou byl přinucen přiznat se, že obdržel značnou částku 40 000 zlatých z panských důchodů a měl po deset let tuto částku a 6% úrok platit.
Dnes zná jméno tohoto židovského finančníka – šlechtice, zřejmě kromě jeho soukmenovců, málokdo. Na rozlehlém židovském hřbitově však o jeho hrobě informuje cedulka. Náhrobek se šlechtickým erbem je obložený kamínky, jak je židovským obyčejem, a tak se zdá, že na něj aspoň jeho soukmenovci nezapomněli. Snad i proto, že finančně pomáhal mnoha souvěrcům v celé Evropě. Domácí židovskou komunitu také chránil před zásahy císařských vojáků i dalšími útoky a různými formami perzekuce. Určitě tento židovský hřbitov navštivte, doporučujeme půjčit si v místním informačním centru klíč a ponořit se tak do zcela jiného světa…
