V práci na kvalifikovaných pozicích ve zdravotnictví uprchlíkům z Ukrajiny nejčastěji brání jazyková bariéra a náročné zákonem dané zkoušky, kterými musí prokázat svou odbornost. Často tak pracují v dělnických profesích, například při úklidu, nebo jako pomocníci zdravotníků. Vyplývá to z odpovědí mluvčích pražských nemocnic. Většina jich za poslední rok nově přijala několik desítek Ukrajinců.
Například do Fakultní nemocnice Bulovka jich nastoupilo 42. Podle mluvčí Evy Libigerové nemocnice nezjišťuje, zda se jedná o uprchlíky. Lékařů, sester a dalších zdravotníků je mezi nimi deset, čtyři pracují na dohodu o provedení činnosti a 31 v dělnických profesích.
„Osoby z UA pracují ve velké většině v úklidových službách. Většinou to není jejich původní obor, kterému se věnovali ve své zemi,“ popsala mluvčí. Původní profesí zdravotníci často pracují na pozici „pomocník pracovníků ve zdravotnictví“. „Většinou jde o sestry nebo lékaře, kteří nemají složenu aprobační zkoušku. Snažíme se jim vyřídit na ministerstvu povolení práce pro práci lékaře či všeobecné sestry ‚pod dohledem‘, aby mohli svou práci vykonávat alespoň v tomto povoleném režimu,“ popsala.
Práce pod dohledem je možná na vybraných pracovištích, která se věnují vzdělávání zdravotníků. Počítá se jako nutná praxe před aprobační zkouškou. Během ní v česky psaném odborném testu musí prokázat znalosti svého oboru a složit i jazykovou zkoušku. Z těch, kteří přišli do ČR v posledním roce, se zatím tento proces podle Libigerové nikomu dokončit nepodařilo.
Do Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) přišlo od loňského února 34 zaměstnanců z Ukrajiny. „Profesně se jednalo ve většině o dělníky a provozní pracovníky, dále o všeobecné sestry, praktické sestry, sanitáře a jednoho radiologického asistenta,“ sdělil institut. Také v IKEM považují za největší překážku v jejich nástupu na kvalifikovaná pracovní místa jazykovou bariéru a neukončené odborné a jazykové zkoušky. Jen jedné zaměstnankyni se podařilo potřebné zkoušky dokončit a místo dělnické profese může začít pracovat jako všeobecná sestra.
V Thomayerově nemocnici v Krči pracovalo loni zhruba 100 lidí z Ukrajiny, většina ale už delší dobu. Mluvčí nemocnice Petr Sulek v srpnu uvedl, že uprchlíci pracují na několika pozicích technického personálu. Fakultní nemocnice v Motole do loňského srpna zaměstnala šest lékařů, 14 zdravotních sester, farmaceuta a dva laboranty. Miroslava Miklasová z odboru komunikace FN Motol tehdy uvedla, že zaměstnat nemohli bez zkoušek ani ukrajinskou docentku patologie, protože pro dlouhodobé stáže mohou mít lékaře jen na lůžkových odděleních.
V menší Nemocnici Na Františku podle mluvčí Lucie Krausové našlo práci 15 uprchlíků. „Čtyři pracovníci u nás ukončili pracovní poměr, tři z nich se rozhodli vrátit zpět na Ukrajinu. Nyní je v jednání nástup jedné ukrajinské praktické sestry s nostrifikací,“ sdělila. Nostrifikace je také nutnou podmínkou práce zdravotníka ze země mimo EU, jedná se o uznání diplomu jako vzdělání srovnatelného s českým.
Proces aprobačních zkoušek se podle Krausové zatím nikomu ukončit nepodařilo. „Provádějí tedy zejména pomocné práce na odděleních a úklid pracovišť,“ uvedla. Překážkou je jazyková bariéra. „Ti, co by chtěli v Česku zůstat, si zatím v češtině nejsou dostatečně jistí a pracují na jejím zdokonalování, než se rozhodnou pro vykonání aprobační zkoušky,“ doplnila. Tři zaměstnanci nejprve chtěli absolvovat český sanitářský kurz a až poté aprobační zkoušky.
Zdroj: ČTK
