Předchůdce páternosterů byly použity vroce 1876 pro přepravu těžkých poštovních zásilek v budově Post Office v Londýně. Nápad se ujal, proto se v roce 1880 objevil modernější páternoster pro přepravu dvou lidí v hrabství Kent v Anglii. Byl ještě poháněn parou a říkalo se mu „Hartlův oběžný výtah“.
Z Británie se výtahy rychle šířily, hlavně do Německa a posléze celé Evropy. Nikdy se však nedostaly do Ameriky. Prvotní nadšení je dobře patrné z oficiálního vyjádření Asociace německých inženýrů z roku 1907. „Asociace podporuje zavádění páternosterů, neboť osobní výtahy s jednou klecí nejsou již schopné poradit si s velkým množstvím osob“, konstatovala asociace.
„Páternostery jsou nejen výkonnější než normální výtahy, ale též bezpečnější a jejich cena a provozní náklady nižší“, doplnil Asociaci roku 1908 Úřední list stavebních úřadů.
Páternostery v Česku
U nás se páternostery objevovaly až před první světovou válku, první oběžný výtah byl zaznamenán roku 1911. Ten byl v budově Nové radnice pražské na Mariánském náměstí. Nejstarší páternoster dodnes vozí zaměstnance Českého rozhlasu na Vinohradské třídě.
Výrobě páternosterů za první republiky se u nás věnovala hlavně Českomoravská – Kolben – Daněk. Později to byly další velké firmy, třeba Transporta Chrudim, Tranza Břeclav, Pragolift Praha, ale i méně věhlasné značky, jako je Prokopec Praha a Schiegel Brno. Továrny mlýnských strojů, n.p. nebo Baťa Zlín, byly taktéž podniky produkující nové oběžné výtahy. Dnes má monopolní postavení na trhu s páternostery a jejich modernizacemi společnost KONE , a.s, která je nástupnickou organizací Transporty Chrudim.
Páternostery vzbuzují v lidech dodnes nedůvěřivost. Běžně jsou nahrazovány klasickými klecovými výtahy („duplex“) nebo bez náhrady rušeny. Jsou však rušeny pomalým tempem, přibližně jde o jeden výtah za rok. Nyní funguje v Česku asi 70 páternosterů (vyrobeno bylo celkem asi 110 těchto výtahů).
Je páternoster výtah smrti?
V Česku se nevede žádná evidence úrazů v „otčenáši“. Nedá se tedy říci, kolik úrazů se u nás stává ve výtazích, oběžných výtazích a na eskalátorech. Většina úrazů v oběžných výtazích se však stane hrubým porušením návodu používání.
Příkadem je přeprava stolu, přestože je oběžný výtah přísně zakázáno použít k převážení nákladu. Stůl byl navíc větší než vlastní kabinka. Nakonec ale nedošlo ke zranění. Některé úrazy jsou pouze vinou různých pověstí a strachu…
- „Zapomněla vystoupit a bála se, že se s ní kabina převrátí. Proto chtěla vyskočit na poslední chvíli. Kabina ji ale skřípla nohy a celý výtah se zasekl. Kromě lehčího šoku a zhmožděných nohou ji nic nebylo“. (zpráva z VP z 28.7.2005)
- „Dítě zachycené za nohu a oděv v eskalátoru ve stanici metra Flora museli vyprostit hasiči“ (zpráva z VP 10.10.2005)
- „Šestiletý školák šel sáňkovat a vezl si výtahem boby, které si pověsil na krk. Když nastupoval, uvízl provaz v šachetních dveřích.Zdviž se rozjela a chlapec se na provazu oběsil.“ (prosinec 1998, Brno)
Z novějších zpráv je děsivá zejména ta, kdy ženu těsně po porodu i s miminkem v náručí nechal personál nemocnice uprostřed chodby – jednou stranu ve výtahu, druhou stranou na chodbě. Výtah se ale z nějakého důvodu rozjel a kabina zlomila ženě vaz. Ta na místě zemřela, právě narozené miminko jako zázrakem přežilo…
U oběžného výtahu chybí alespoň šachta, tudíž člověk nemůže nikam spadnout. Šachta je vyplněna kabinkami. Ke smrtelným úrazům ale nedochází. Nahoře i dole kabinka jednoduše přejede zleva doprava a jede v opačném směru, cestující ohrožen není. Žádné „vjetí“ do strojovny a pomalá smrt se tedy nekoná. Pokud se kabinka zastaví (třeba proto, že by vypadl proud), začne páternoster zvonit.
