Španělé však vůbec nerespektovali jejich náboženské cítění a neváhali ve své chtivosti roztavit a zničit cenné náboženské symboly tohoto národa. Na uloupeném zlatě ulpěla i krev domorodců, kteří částečně zaplatili za to, že zprvu byli důvěřiví a zlatem dobyvatele sami obdarovávali.
Zlato, které Španělé uloupili, však nepřineslo štěstí ani jim samotným. Poslední kapkou bylo roztavení náboženských symbolů. Roztaven byl i zlatý disk z ústředního chrámu Slunce, který zobrazoval boha Slunce. Jednalo se o zlatý plech, který byl v chrámu nastaven tak, aby na něj dopadaly první sluneční paprsky. Kroniky dokládají mnoho osobních soubojů a vražd mezi vojáky. Velké množství z uloupených pokladů skončilo rovněž na dně moře nebo v rukou pirátů. Štěstí pak zlato nepřineslo ani Evropě. Jeho příliv totiž v 16. století vyvolal obrovskou inflaci, která neměla ve své době obdoby.
Naštěstí se však španělští kolonizátoři nedokázali zmocnit všeho zlata. Jeho část dokázali Inkové skrýt na bezpečném místě. Na pomezí Brazílie, Bolívie a Peru se mělo nacházet bájné město nebo jakási obří pevnost a trezor v jednom, Paititi. Pověst vypráví, že město nechal postavit lidový hrdina Inkarri. Tento muž se stal symbolem odporu proti okupantům. Když v roce 1533 Španělé zajali a umučili posledního inckého vládce Atahualpu, přísahal Inkarri, že panovníkovu smrt pomstí. Na nepřístupném místě vybudoval pevnost, kam shromáždil všechno zlato, které se hrabivým Španělům ještě nepodařilo získat. Místo je dodnes cílem mnoha výprav, kterým se však nepodařilo nic najít. Některé z těchto expedic také přinesly smrt jejím účastníkům.
V roce 2001 italský archeolog Mario Polia nalezl v Římě v jezuitském archivu zprávu od misionáře Andrese Lopeze z roku 1600. Ten se v ní zmiňuje o nádherném městě plném zlata a drahokamů. Spekuluje se o tom, že papež nechal na toto místo tajně vyslat výpravu, která cennosti převezla do Vatikánu.
Jisté však je, že od roku 2001 se zvedla další vlna zájmu o bájné Paititi, ale i tyto expedice zatím skončily neúspěšně. Další naději v hledání přineslo v roce 2007 objevení zvláštních pískovcových útvarů poblíž města Kimbiri. Někteří se totiž domnívají, že bloky, které se rozkládají na ploše 40 tisíc metrů čtverečních, mohou být pozůstatky základů města. Ani tato teorie však zatím nebyla potvrzena, a tak zlato možná stále čeká na svého nálezce. Nebo již leží ukryto v trezorech Vatikánu? Dozvíme se někdy pravdu?
Některé zlaté artefakty však přece jen přečkaly a část zlata mohou dnes vidět i obyčejní lidé. Několik tisíc exponátů si můžeme prohlédnout například v Muzeu zlata v peruánské Limě a díky výstavě, jež postupně putuje po celé Evropě, lze i v naší republice na vlastní oči vidět část zlatého pokladu. Jeho součástí jsou například zlatá posmrtná maska velmože, královská standarta, zlaté obětní poháry, šperky a keramika.
