• Zprávy
  • Stalo se
  • Sport
  • Kultura
  • Ze společnosti
  • Zajímavosti
  • nezarazene
  • Když skončily hry a zůstal jenom chléb. Náhlý konec tradice dlouhé přes 400 let díky sv. Télemachovi

    Další fotky

    Hry a gladiátorské zápasy patřily k římskému impériu naprosto neodmyslitelně téměř po celou dobu jeho existence. Byly s ním spjaty tak, že ti nejchudší občané měli právo zdarma od státu dostávat dvě věci – chléb a právě tyto hry. Od 1. ledna 404 ale začalo být všechno jinak.

    Ty úplně první římské gladiátorské zápasy bývaly původně součástí pohřebních obřadů a měly patrně mrtvým pomoci při přechodu ze světa živých do říše mrtvých. Honosnost takových zápasů byla zároveň vizitkou rodiny, která je na počest svého zesnulého pořádala. Zároveň měly tyto zápasy demonstrovat ctnosti, které Řím učinily velkým a které měl i zesnulý – tedy odvahu, sílu a udatnost.

    Vznešenost sama. Nádherné mečíky byly součástí nápojů lásky i odměnou gladiátorů. Kdy je uříznout do vázy?

    Postupem času se gladiátorské zápasy jako oblíbená podívaná přesunuly ze soukromých oslav na veřejnost, a nakonec je začal pořádat i stát, tedy císař. Stát jako pořadatel proto mohl vstup na hry „darovat“ chudým římským občanům stejně jako jim rozdával chléb. V pravém slova smyslu nebyly gladiátorské zápasy „hrou“, protože do této kategorie spadaly např. závody vozatajů nebo zápasy se zvířaty. Časem však byly pod pojem „hry“ zařazeny i gladiátorské zápasy.

    Nejzvrhlejší vláda v římských dějinách. Krutovládce Caligula se vyžíval v sadismu

    O tom, jak došlo k tomu, že je křesťanský císař Honorius zakázal po celém impériu, se vypráví legenda spojená se sv. Telemachem (? – 391 nebo 404), která se dochovala v několika verzích. Jádrem příběhu zůstává to, že mnich jménem Telemachus (případně Almachius) se zděsil této odporné podívané, snažil se ji zastavit a přitom zahynul. Podle historika Theodoreta, biskupa z Kyrrhu (393 – 457), Telemachus přišel do Říma z Východu a byl v aréně ukamenován davem, podle jiných zdrojů byl smrtelně bodnut gladiátorem. A ten tak učinil buď o své vůli anebo na rozkaz římského prefekta. Podle té poslední verze totiž Télemachos také v amfiteátru vyzval shromážděné, aby přestali uctívat modly a nabízet oběti pohanským bohům.

    Svatý Theodoros Studijský bojoval za ikony a nebál se ani císaře. Stihlo ho bičování a vyhnanství

    V každém případě pohled na jeho smrt „obrátil srdce lidí“, a to i císaře, a zapůsobil na něj natolik, že císař okamžitě hry a jednou provždy zakázal. Jasné přitom není ani to, kde se tento příběh odehrál. I když se místem Télemachovy mučednické smrti udává Koloseum, jak vyplývá z logiky věci. Theodoret výslovně nejmenuje ani Koloseum, ani jiné místo, uvádí pouze, že se tak stalo na „na stadionu“.

    FOTO: Konec gladiátorských her

    Konec gladiátorských her - Palce dolů nebo Gladiátoři, Jean-Léon Gérôme, 1872 – wikipedieKonec gladiátorských her - Recreation of a combat between a thraex and murmillo in the Carnuntum Roman ruins. – wikimedia.commonsKonec gladiátorských her - Gladiadores después del combate, José Moreno Carbonero (1882) – wikimedia.commonsKonec gladiátorských her - Two Venatores fighting a tiger. Mosaic in Great Palace of Constantinople-wikimedia.commonsKonec gladiátorských her - Early Roman Gladiator and his Patron (from the Comic History of Rome, c. 1850). – wikimedia.commons
    Další fotky
    Konec gladiátorských her - Gladiátoři na mozaice v římském městě Leptis Magna v dnešní Libyi – wikipedieKonec gladiátorských her - Kath. Illustratie 1869-1870 nr 26 p.204 gravure De H. Telemachus – wikimedia.commonsKonec gladiátorských her - Mozaika s portréty a jmény gladiátorů ze 4. století n. l. – wikipedieKonec gladiátorských her - The Amphitheatre at Pompeii, depicting the riot between the Nucerians and the Pompeians – wikimedia.commonsKonec gladiátorských her - Umučení sv. Telemacha – WUKIPEDIEKonec gladiátorských her - Zápasy divokých zvířat a popravy zločinců a otroků – wikipedieKonec gladiátorských her - Venator or hunter fighting a bear. – wikimedia.commons

    Télemachův svátek v křesťanském kalendáři připadá na 1. ledna. Z historie a mýtů známe ještě jednu osobu podobného jména, a to řeckého hrdinu Télemacha, syna ithackého krále Odyssea a jeho manželky Penelopy. V překladu jeho jméno znamená „vzdálený bojovník“.

     



    Nepřehlédněte