Hladových 5 tisíc kJ
Zkušeností bylo zjištěno, že většina lidí začne hubnout, když za 24 hodin přijme méně než 5000 kJ energie. Což by šlo, kdyby to nebylo tak strašně málo jídla, že je velmi obtížné tuto hranici dlouhodobě nepřekračovat.
Posuďte sami – mohou to třeba být dva větší smažené řízky (po 18 dkg) nebo dva sáčky arašídů (po 10 dkg) nebo půl kila chleba + nekalorické tekutiny (kalorické nutno započítat). A jako „palivo“ například pro osm hodin zaměstnání tedy musí stačit jedna třetina z těch 5000 kJ, tj. cca 1700 kJ, tedy např. 1 rohlík (500 kJ) + 10 deka (1250 kJ) vlašského salátu. Můžete si místo toho dát také jeden kilogram syrové mrkve, jenže tu si dobrovolně vybere jen málokdo – copak jsme králíci?
Odporný vzorný jídelníček
Denní jídelníček lze samozřejmě srazit na 5000 kJ, ale výsledek není povzbudivý. Místo obyčejného pečiva přejde hubnoucí na jakési podivné raciochlebíčky, maso nahradí podivuhodným bílkovinným produktem zvaným Šmakoun, radikálně omezí přílohy a všechno alkoholické, tučné, smažené, uzené, bělomoučné a sladké vynechá rovnou. Neomezeně může jíst, snad, pouze zeleninu.
Pět zcela zanedbatelných miniporcí
A to ještě pořád nestačí. Dále platí, že se musí snídat, svačit, obědvat, svačit a večeřet, takže se vám jídlo rozdrobí na pět zcela zanedbatelných miniporcí. Když někoho k svačině nezasytí 15 deka bílého netučného jogurtu (290 kJ) či kousek tvrdého sýra velikosti krabičky od sirek (malých, jistěže malých), je to jeho chyba – buď předtím nejedl vůbec, anebo špatně (sladké), anebo je prostě zvyklý (!) jíst moc. Většinu jídlu nutno pozřít v první polovině dne, z toho snídaně nutně 1000 – 1250 kJ, oběd max. 1500 kJ. Poslední jídlo dne se smí konzumovat naposled 2,5 hodiny před spaním. Ovoce (omezeně! sladké!) a všechny sacharidy naposledy k obědu, (max. do 14 hod.), večer žádné přílohy, denně jen jeden kus pečiva.
Všechno, co máte rádi, se ruší
Žaludek a chuť neošidíte ani light colou – ač téměř bez kJ, neodvyká vás chuti na sladké, takže nazdar bazar. (To jsou důvody, co!) Pizzy, saláty, obložené chlebíčky, plněné bagety, chipsy, dortíky, koblihy, zmrzlina, vídeňská káva a vůbec všechno, co máte rádi, se ruší.
Už chápete, proč je tak obtížné zhubnout právě tímto způsobem a chce se vám vraždit, když čtete rady typu „udělejte si ze sýra vzácnost“ a „těšte se na 5 ks oříšků celý den“.
Žíravina x buřtík
Ono by to fungovalo, kdyby aspoň snížením přísunu kJ došlo automaticky k hubnutí! Ale kdepak. Organismus dotyčného sníží i výdej a jsme zase tam, kde jsme byli. Proto představa, že denně sním o 1000 kJ méně než dosud (= např. 50 gramů čokolády což by ještě šlo) a každý měsíc tak zhubnu jeden kilogram (1 kg tuku = 33 000 kJ) a za rok kilogramů dvanáct, je zcela zcestná.
Kila navíc tedy zůstávají stejně jako nezodpovězené otázky:
- Proč někteří lidé (žíraviny) mohou sníst cokoliv a nepřiberou, a jiní (buřtíci) tloustnou z pouhé vůně pečeného špekáčku?
- Proč muži hubnou lépe a rychleji než ženy a co udělat, aby ženy hubly stejně dobře a rychle?
- Když se vynechá snídaně, žije organismus ze včerejší večeře? Pokud ne, čím tu chybějící snídani nahradí? Vzduchem?
- Je-li obezita nemoc, proč tedy na ní dosud nikdo nevynalezl žádný lék?
- Vlastní-li většina obyvatel nadváhu, není to tedy normální stav a hubenost stav nenormální? Neměli se léčit ti hubení? Pokud ano – jak?
- Když se metabolismus přísnou dietou zpomaluje, může ho stejně přísná žranice zase nastartovat?
- Může být příčinou obezity jistá virová nákaza anebo určitá střevní mikroflóra? Pokud se potvrdí, že ano, tak tlouštíkům křivdily celé generace dietologů!
- Je to opravdu takový problém vybrat skupinu „žíravin“ a „buřtíků“, a konečně zjistit, proč jsou ti hubení hubení? A v druhé fázi konečně objevit, jak z „buřtíků“ udělat „žíraviny“ bez těch debilních jogurtovo-celozrnno-zeleninových diet, které žádné „žíraviny“ samozřejmě nikdy v životě nedržely?
- Zajímá tohle vůbec někoho, anebo zůstaneme pořád jen na povrchu – méně jezte, více se hýbejte, vaše tloušťka – vaše chyba
Zdroj: Wikipedia, TZ
