Vynálezcem této pozoruhodné zbraně je americký vynálezce dr. Richard Jordan Gatling (12. 9. 1818 – 26. 2. 1903). Rychlost palby zbraně, kterou vyvíjel v době občanské války a která po něm dostala i své jméno, se rozhodl zvýšit tím, že ji vybavil otočným svazkem několika hlavní s vlastními nábojovými komorami, které byly uspořádány symetricky kolem středové hřídele. Náboje se do nábojové komory podávaly shora trychtýřem nebo pomocí zásobníku. Když se svazek hlavní pootočil, náboj se zasunul do prázdné nábojové komory, byl vystřelen a prázdná nábojnice se vyhodila ven. Střelec jenom otáčel klikou a pomocníci přisypávali do zbraně další střelivo.
Tato kuriózně vypadající, ale velmi účinná zbraň dosahovala kadence až 300 ran za minutu, záleželo ovšem na tom, jak rychle střelec otáčel klikou. Roku 1862 si Gatling nechal svůj vynález patentovat a založil společnost na výrobu svého kulometu. Paralelně s tím uvedl do praxe používání jednotných nábojů s kovovou nábojnicí. Logicky – nejednotné náboje by se ve zbrani zasekávaly.
Poprvé byly gatlingy použity v boji na straně Severu v roce 1865 při obléhání Petersburgu ve Virginii a teprve, když se osvědčily, je unionistická vláda od výrobce roku 1866 začala nakupovat a zařadila je do své výzbroje. O 10 let později mohly gatlingy rozhodnout bitvu generála Custera v jeho prospěch. Kdyby se je ovšem rozhodl vzít s sebou. K dispozici je měl.
V té době ale už měl Gatling za sebou celkem zajímavou životní dráhu. Roku 1850, ve svých 32 letech, úspěšně ukončil studium medicíny, která ho zaujala poté, co onemocněl neštovicemi. Povolání lékaře se ale nikdy nevěnoval, raději se zabýval svými vynálezy, např. strojem na setí rýže. A to tak úspěšně, že se mohl roku 1854 oženit s o 19 let mladší Jemimou Sandersovou, dcerou významného lékaře v Indianopolis. Vynalézání se věnoval i nadále, vedle již zmíněného patentu na kulomet získal patenty na parní čištění surové vlny, jízdní kola nebo stroj na setí pšenice a založil novou společnost na výrobu parních pluhů a traktorů. Zemřel 26. února 1903 ve věku 84 let v domě své dcery. I když byl ke konci života dost bohatý, kvůli špatně odhadnutým investicím utrpěl finanční ztráty.
Nového impulzu pro další zdokonalení se gatlingům dostalo překvapivě po druhé světové válce s rozvojem letectví. Tryskové motory významně zvýšily rychlost letadel a zároveň se tak snížila doba, po kterou bylo možné ve vzdušném souboji letadlo nepřítele sestřelit. Před nasazením raket vzduch-vzduch do výzbroje letadel se nabízely jen dvě možnosti, jak toto řešit – buď zvýšit ráži palubních zbraní nebo kadenci střelby. Sověti zpočátku zvolili první způsob, např. u MiGu 15, Američané pak od roku 1959 do výzbroje letadel zavedli vylepšený Gatlingův kulomet. Poprvé se tak stalo u stíhačky F-104C Starfighter.
Samozřejmě dnešní gatllingy už nikdo nepohání klikou. Moderní šestihlavňový vzduchem chlazený gatling M61 Vulcan ráže 20 mm v různých verzích používá hydraulický nebo pneumatický pohon a dosahuje přitom extrémně vysoké kadence 6000 ran za minutu. I díky tomu zůstává zbraň z doby americké občanské války základním kanónovým vybavením amerických vojenských letadel již přes 60 let.
