Jana je v práci dnes už od šesti. Přivstala si, jelikož ráno má do plusu tak 2 hodiny, kdy je schopná udělat svoji denní rutinní práci. Faktury, emaily, evidence a podklady pro výplaty zaměstnanců. Odpoledne kdy je v unimobuňce, kde má improvizovanou kancelář, ve tři hodiny odpoledne téměř třicet stupňů, což je o tři více než může v neklimatizované kanceláři podle vládního nařízení být, by ji nezachránil ani větrák. Pot v kombinaci se stresem aby bylo vše hotové, je totiž vražedná kombinace. Říká si:“ a doma mě čeká další práce, protože ten můj si myslí, že když sedím celý den u PC, jsem prostě“ ready“. Tak já bych mu někdy přála ať si to semnou vymění.
Na co tedy máte na svém pracovišti nárok?
Samotná skutečnost, že teplota stoupne nad hranici třiceti stupňů, ještě automaticky neznamená, že zaměstnanec není povinen vykonávat svou práci, dle slov advokáta Christiana Choděry. Zaměstnavatel by se měl snažit, aby svým lidem v horku ulevil.
„Dneska se naše vedení rozhodlo, že zkrátíme pracovní dobu o hodinu. Odpoledne je vedro už opravdu příšerné,“ říká Jana a jde si do lednice pro další neperlivou minerálku.
Vaši zaměstnavatelé musejí na taková horka pamatovat. „Obecně lze říci, že pro kancelářskou administrativní práci může být teplota vyšší, naopak pro fyzicky náročnější se nařízená teplota snižuje,“ říká advokátka Klára Valentová z poradenské společnosti Vilímková Dudák & Partners.
Víte, že zaměstnavatel musí mít pro vás ochranné nápoje?
Dostatek pitné vody musí kvůli bezpečnosti práce i ochraně zdraví na pracovištích mít zaměstnavatelé celoročně. „Kromě toho však v horkých dnech musí zajišťovat i takzvané ochranné nápoje. Množství a druh ochranných nápojů se stanoví podle míry zátěže prací a teploty, které je pracovník vystaven, vždy bude záležet na konkrétním druhu práce,“ vysvětluje advokátka Valentová.
Jaký typ nápoje, jeho množství a teplotu na pracovišti upravuje nařízení vlády z roku 2007. Jde o poměrně náročný výpočet. „Rozděluje typy práce do osmi tříd v závislosti na jejich fyzické náročnosti a místě vykonávané práce. Celkový výpočet maximální teploty a následných ochranných opatření je u každého typu zaměstnání složitý a závisí na mnoha faktorech, jako je již zmiňovaná třída práce či místo výkonu práce, na možnosti klimatizování prostorů, venkovní teplotě a tak dále,“ přibližuje advokát Choděra.
Firmy bohužel často místo výpočtů dají na obecný zájem svých lidí, nebo zkrátka vedro, ignorují. „Prošel jsem tři tovární pracoviště a všude to bylo jinak. V prvním jsme v horkých dnech dostávali nealkoholické pivo zdarma v kantýně, na druhém pracovišti nám vozili ze skladu palety s chlazenými minerálkami a na třetím byla klimatizovaná hala,“ říká automechanik Jakub.
Jeho kamarád má větší smůlu. „Šéf na horko nedá. Nanejvýš nám koupí sirup, že si máme natočit vodu z kohoutku. Je mu to jedno,“ říká Míra. Když se odpoledne opře slunce do oken haly, má na pracovišti až 32 stupňů, náš říďa se vymlouvá, že nejsou peníze…
Ovšem podle zákona by zaměstnavatelé měli zpozornět, pokud rtuť teploměru vystoupá k 31 stupňům. „Při takové teplotě dochází ke ztrátě tělních tekutin o více než 1,30 litru za osmihodinovou směnu. Při překročení této hranice již zaměstnanci náleží nárok na takzvaný ochranný nápoj, a to nejméně ve výši 70 procent ztrát tekutin,“ vysvětluje advokát Christian Choděra.
Je to cca jeden litr přírodní minerálky či slabě mineralizované vody na osobu. A pozor, netýká se to jen fyzicky pracujících. „Při dosažení teploty 31 °C musí být ochranné nápoje poskytovány i administrativním pracovníkům,“ doplňuje advokátka Valentová.
Když rtuť stoupá stále výš
V případě, že by teplota přesáhla 36 stupňů, musí lidé ve firmě začít střídat práci a bezpečnostní přestávky. „Přičemž se přestávky započítávají do pracovní doby,“ podotýká Choděra.
Blaho a spokojenost je tedy čistě v rukách firmy. Možností je určitě více. „Zaměstnavatelé mnohdy při extrémních teplotách poskytují zaměstnancům úlevu v podobě zkrácení pracovní doby. Na tuto úlevu však zaměstnanec nemá právní nárok,“ poznamenává Klára Valentová.
Tam, kde nejde upravovat směny, přicházejí s motivační finanční odměnou. Sice nezchladí, ale aspoň potěší. K větrákům, balené minerálce či letní uniformě dostávali například řidiči brněnské hromadné dopravy v minulosti padesátikorunu za každý tropický den ve službě. „Nově, po kolektivním jednání, je toto vyřešeno v rámci plošného navýšení mezd,“ říká Barbora Doležalová z Dopravního podniku města Brna.
V extrémních případech, pokud by teplota přesáhla zákonem stanovenou maximální teplotu mohlo by jít o překážku na straně zaměstnavatele.
„Zákon pamatuje na situace, kdy pracovník nemůže vykonávat práci v důsledku nepříznivých povětrnostních vlivů, jako jsou velké mrazy, náledí, vysoké teploty, silný vítr apod. V těchto případech zaměstnavatel může převést pracovníka na jinou práci, a to i přesto, že s tím zaměstnanec nesouhlasí. Zaměstnanci náleží 100 procent jeho průměrného výdělku,“ vysvětluje advokát Christian Choděra.
Podle něj praxe v Česku ukazuje, že někteří zaměstnavatelé, byť nemusejí, pouštějí při tak extrémních teplotách podřízené po obědě domů. „A nikterak se to neprojevuje na výši jejich mzdy,“ dodává advokát.
Každopádně pokud se firma zatvrdí a nechá vás napospas horkým teplotám bez jakékoli úlevy, můžete se obrátit na nejbližší hygienickou stanici, případně rovnou podat podnět k prošetření na inspektorát práce.
V kanceláři jako ledničce
Na druhou stranu se nelze ani při vysokých teplotách domáhat například zajištění klimatizace na pracovišti.
„Venku je třicet ve stínu, v kanceláři máme s bídou jednadvacet. Ale kolegové jsou tak spokojení. Já ne. Každé léto mám angínu,“ svěřuje se dvaatřicetiletá žena. Rozdíl mezi venkovní a vnitřní teplotou by přitom neměla překročit pět až šest stupňů. „V závislosti na druhu práce by měla být klimatizace optimálně nastavena na 23 °C, respektive 24,5 °C,“ poukazuje advokátka Klára Valentová.
A jak je to u vás ve firmě? Podělíte se s našimi čtenáři o své zkušenosti?
