Lidské osudy a životy jsou opravdu nevyzpytatelné. Patří k nim bohužel i tento příběh, který je nesmyšlený a nutí mě stále více přemýšlet o tom, že na jednu stranu světové lékařství a statistiky ukazují na stále zvedající se životní úroveň ve vyspělých státech a na druhou stranu přibývá lidí ve středním věku, které potká rána osudu jménem rakovina. Spousty jich znám osobně či z doslechu a rozhodně se nejedná o životní bohémy, alkoholiky či jiné zhýralce. Ano pak připadá v úvahu spousty jiných faktorů jako je genetika a i jiné.
Příběh bez happyendu….
Říkala si večer před osudným dnem: denní rutina…ráno do práce směr Fakultní nemocnice, spousty pacientů na oddělení rentgenu kde pracovala téměř 17 let jako zdravotní sestra. Potom do obchodu něco nakoupit a domů do svého krásného RD kde na ni čekal manžel, pes a možná bude mít čas se jít podívat i na vnouče o patro výš. Děti jsou prostě její život. Asi si vezme na noc nějaký prášek, ať se lépe vyspí. Ta téměř každodenní bolest hlavy, na kterou si snad již zvykla, ji stále obtěžuje…asi by to chtělo nějakou dovolenou, ale není čas.
Ráno, ale bylo všechno jinak. Zvoník sice bzučel, slyšela ho jakoby z dálky. Chtěla vstát, otevřít oči, ale nic nevidí. Měla pocit, že se jí to jen zdá…Nezdálo, manžel ještě ležel vedle ní, čekala ho odpolední směna. Posadila se, ale stále nic neviděla. Začal kolotoč, začalo trauma, začala jiná fáze života.
Přijela sanita, následoval odvoz do nemocnice, vyšetření hlavy ukázalo nádor na mozku, který začal tlačit na oční nervy. Čas nebyl na její straně. Operace hlavy nezná odkladu a pak …..pak se uvidí, co dál…Vlastně přichází otázka budu žít? Jak dlouho? Budu vidět, Budu ještě někdy vidět?
Po operaci i přes to, že již viděla se cítila na dně, ale s nadějí….po dalších vyšetřeních zmizela i naděje. Nádor v hlavě je tu opět, je příliš agresivní. I tak je zde připravena alternativa ozařování a chemoterapie podle typu nádoru. Lékaři by si jistě také přáli zázrak, ale snaží se dělat maximum….
Vzpomněla jsem si na píseň, z filmu sanitka: tvůj čaj je pouhopouhé prozatím….
Příznaky nádoru mozku jsou nenápadné a udeří leckdy nečekaně
Nádory mozku jsou celkem rozmanitou skupinou onemocnění. Můžeme je rozdělit na primární, tedy vycházející přímo z centrálního nervového systému, a sekundární, tedy metastázy jiného nádoru (např. plíce, prso). Primární nádory mozku se objevují nejčastěji v dětském věku a dále až po 60. roce věku.
Nejčastějším typem nádoru mozku je tzv. gliom – nádor, který vznikl z buněk podpůrné mozkové tkáně. Tvoří více než 50% všech nádorů CNS. Podle chování je dělíme na nízce agresivní (low-grade gliomy) a vysoce agresivní (high-grade gliomy).
Nízce agresivní gliomy – rostou pomalu někdy i dlouhá léta a prorůstají od okolní zdravé mozkové tkáně. Proto se je často nedaří úplně operačně odstranit. Časem může v rámci dalších genetických poruch dojít k jejich přechodu do agresivnější formy gliomu.
Vysoce agresivní gliomy – vznikají přeměnou nízce agresivních gliomů a nebo mohou vzniknou přímo ze zdravé mozkové tkáně. Je pro ně typický rychlý agresivní růst (týdny až měsíce), postihují častěji starší jedince (po 50. roce věku). Rychle prorůstají do okolní mozkové tkáně, takže jejich úplné operační odstranění bývá spíše nemožné a často dochází k recidivám (opětovném růstu tumoru v operovaném místě).
Příznaky mozkového nádoru
Některé příznaky rakoviny mozku mohou být velmi nenápadné a vztahovat se k mnoha jiným běžným chorobám. Nádory mozku se nejčastěji projeví bolestí hlavy, závratěmi a zvracením, které bývá nejčastěji ráno bez předchozího pocitu na zvracení. Prvním projevem může být pouze změna chování a psychiky nemocného nebo porucha hybnosti, cítivosti a řeči. Obecně mozkové nádory doprovází velmi málo symptomů a zdaleka ne každý níže zmíněný příznak musí nutně poukazovat na nádor.
Obtíže provázející nádor mozku silně závisejí na jeho lokalizaci.
Příznaky můžeme rozdělit do tří skupin:
– výpadky schopností a dovedností,
– epilepsie,
– obtíže plynoucí ze zvýšeného nitrolebního tlaku.
Výpadky schopností a dovedností
Tlačí-li nádor na okolní tkáň, může tento tlak negativně ovlivnit činnost příslušné mozkové tkáně. V důsledku toho dochází k výpadkům některých schopností: nemocný něco najednou nezvládá. Tak může nádor, např. v blízkosti pohybového centra, způsobit ochrnutí. Mnohdy se jedná o tak malé změny, že nejsou jako ochrnutí ani vnímány. Pacient např. jen zjišťuje, že má trochu problémy s vidličkou nebo se zapínáním knoflíčků u košile.
Centrum řeči je situováno u většiny lidí v levé části velkého mozku. Prvními příznaky nádoru v této části mozku mohou být problémy s mluvením. Pacient si nemůže vybavit některá slova, některá slova špatně vyslovuje nebo špatně rozumí ostatním.
Změny chování se objevují především u pacientů s nádorem v přední části mozku. Mnozí reagují méně spontánně a především pomaleji, jsou apatičtí a stávají se stále pasivnějšími. Jiní jsou naopak velmi živí, reagují podrážděně, chaoticky a jsou neklidní. U jiné skupiny pacientů dochází k nepochopitelným změnám nálad. Často si to postižení ani sami neuvědomují. To s sebou pochopitelně nese důsledky v partnerských vztazích a ve vztazích k blízkému okolí.
Nádory v zadní části mozku způsobují kromě jiného též problémy se čtením, poruchy zraku a sluchu. Nádor mozku může také způsobit zhoršení paměti.
Epilepsie
Dalším průvodním jevem vyskytujícím se u nádoru mozku je epileptický záchvat. Takový záchvat vznikne poškozením nebo podrážděním mozkové tkáně, čímž dojde k určitému druhu krátkého spojení uvnitř mozkové tkáně. Někdy epileptický záchvat bývá prvním projevem mozkového nádoru. Epileptické záchvaty mohou být různého druhu. V některých případech se takový záchvat omezuje na záškuby ruky nebo krátkodobou „nepřítomnost“. Ovšem záchvat se také může ohlásit náhlým pádem a ztrátou vědomí, po kterém následují prudké záškuby rukou a nohou. Často se pacient pomočí. Mohutné napětí čelistních svalů může vést k pokousání jazyka, který potom krátkou dobu krvácí. Pokousání jazyka není nebezpečné. Pokusy tomu zabránit jsou tedy zbytečné. Pohled na epileptický záchvat je dosti šokující. Záchvat většinou sám pomine.
Zvýšení tlaku uvnitř lebky
Třetí skupinou potíží, které nádor mozku provází, jsou problémy vzniklé v důsledku zvýšeného nitrolebního tlaku. Lebku si můžeme představit jako prakticky zcela uzavřenou nádobu. Uvnitř se nachází mozek, určité množství mozkové tekutiny (likvoru) a krev. Pokud nádor zabere více místa, dojde ke zvýšení tlaku uvnitř lebky. Kromě toho může dojít k hromadění tekutiny v okolí nádoru, tato tekutina se nazývá edém (otok). Vznik edému přispívá ke zvětšení obsahu lebky a tím i k dalšímu nárůstu nitrolebního tlaku. Tlak uvnitř lebky může prudce narůstat také v důsledku zablokování průtoku likvoru narůstajícím tumorem.
Zvýšení nitrolebního tlaku může být provázeno řadou obtíží. Pacient může trpět přetrvávajícími bolestmi hlavy, které jsou někdy provázeny nevolností a zvracením. Bolesti hlavy mají tendenci časem se zhoršovat a jsou často přítomné ráno po probuzení, kdy je nitrolební tlak vysoký díky několikahodinovému ležení v posteli. Bolest může být proměnlivá bez ohledu na velikost nebo rychlost růstu nádoru.
Při prudkém zvýšení tlaku se může dostavit stav otupělosti, ve výjimečných případech, když jsou utlačovány oční nervy, pacient vidí rozmazaně nebo dvojitě.
Pomalý nárůst nitrolebního tlaku způsobuje například problémy s myšlením, pamětí a udržením koncentrace.
Výše jmenované potíže mohou provázet i jiná onemocnění, než je nádor mozku. Pokud pacient pociťuje jednu nebo více z výše uvedených obtíží, měl by se obrátit na svého praktického lékaře a nechat se vyšetřit, aby se zjistilo, co je jejich příčinou. Přitom je nutno míti na paměti, že bolesti hlavy se vyskytují velice často a ve většině případů nejsou způsobeny mozkovým nádorem.
Způsob léčby
Nádory mozku jsou dosti různorodá skupina nádorů, ale dá se obecně říci, že nízce agresivní gliomy se léčí operací a následným ozářením, kdežto vysoce agresivní nádory mozku se léčí operací s následným podáváním chemoterapie i zářením. Na plánování léčby se spolupodílí tým specialistů – onkolog, neurochirurg, radiolog, neurolog aj.
Mezi dnešní běžně používané léčebné metody patří operační výkon, ozařování, chemoterapie a symptomatická léčba. Ve fázi výzkumu a klinických studií se zkouší nové léky založené na nových principech blokády množení nádorových buněk – tzv. biologická léčba.
Operace – základní léčebný výkon, jehož radikalita je jedním z rozhodujících prognostických faktorů. Cílem neurochirurga je vždy odstranit celý nádor, je však limitován především umístněním nádoru v mozku. Základním problémem většiny zhoubných mozkových nádorů je jejich neohraničený růstu do okolní zdravé tkáně, nádorové buňky prorůstají mezi zdravými a hranice nádoru tak nejsou ostré. Nádor často bývá lokalizován v blízkosti důležitých nervových struktur a drah, jejichž přerušení může mít pro pacienta vážné následky např. poruchy hybnosti končetin, porucha řeči, vidění. Proto nelze vždy odstranit celý nádor. Je třeba mít také na paměti, že ne u všech nádorů mozku je operační výkon vhodný nebo nezbytný. Některé vzácnější typy nádorů lze pouze sledovat, jiné můžeme léčit ozářením či chemoterapií.
Ozařování (radioterapie) může být použito jako metoda zajišťovací po operačním výkonu. Radioterapie využíváme v léčbě i tehdy, pokud operační výkon není pro lokalizaci, pokročilost nebo typ nádoru vhodný, nebo pokud byla odoperována jen část nádoru. Často souběžně podáváme chemoterapii. Délka ozařování se zpravidla pohybuje mezi jedním až šesti týdny.
Chemoterapie – obecně se dá říci, že většina nádorů mozku je k chemoterapii málo citlivá, ale u vybraných nádorů má použití chemoterapie smysl.
Agresivní nádory mozku jsou obecně nevyléčitelné. Průměrná doba přežití léčených pacientů s agresivními nádory mozku je 1 rok.
Rizikové faktory
Na vzniku nádorů mozku se spolupodílí zevní prostředí, kouření a určité dědičné dispozice nebo genetické mutace.
Prevence
Vyvarovat se kouření. Při neustupujících neurologických potížích je nutné vyšetření neurologem.
