Úryvek z knihy přečetla na křtu, konaném v pražském Klubu Lávka, nestárnoucí herečka, zpěvačka a moderátorka. Miriam Kantorková. Autor zazpíval mimo jiné písničku Samota s textem Josefa Fouska: „…Samota je krásná, když někoho máš, komu se zpovídáš, s kým se zastavíš, o své samotě vyprávíš…“. Knihu pokřtil mimo jiné i režisér Zdeněk Troška. Křtu se zúčastnily i další osobnosti – třeba zpěvačka Magda Malá nebo moderátorka Eva Jurinová.
„Když člověk jednou zažije úspěch, radost, štěstí, chce to zažívat pořád, je to jako droga.”Tak zní motto, kterým je uvedena knižní anotace, která též prozrazuje, že kniha obsahuje velké množství informaci ze setkání s různými osobnostmi a také velké množství fotografií s barevnou přílohou.
Na začátku byla učitelka z lidušky
A proč je v názvu banán? „Bylo mi asi jedenáct let, zpíval jsem v Praze v sále pro 600 diváků. V zákulisí mě rozezpívávala paní profesorka z lidové školy umění, ale nějak to prostě neznělo, taková suchá barva hlasu ze mě vycházela… „Hynku, počkej tady, za chvilku přijdu,” přikázala mi profesorka a nechala mě samotného za oponou…,“ píše Tomm.
„Zanedlouho se vrátila s banánem, poručila mi, abych ho snědl, což mi sice přišlo divné, ale poslechl jsem. Ta zkušená profesorka věděla, co dělá, najednou mi hlas jiskřil a já tehdy zažil největší úspěch ze všech účinkujících. Po odzpívání si mě totiž publikum ještě svým potleskem na jeviště čtyřikrát vyžádalo!“ dodává. „Takže, milí čtenáři žádné žloutky, ale banán, na hlasivky jedině banán!,“ radí.
