Minule jsme nakousli skladování potravin, především pak mléčných výrobků, vajec, masa, ryb nebo tuků. Dnes budeme pokračovat uskladněním ovoce a zeleniny, luštěnin a dalších poživatin. Víme, na co máme dát pozor, aby se potraviny neznehodnotily, víme, co způsobí kvasinky, bakterie a plísně, a už umíme i správně ukládat a skladovat, aby si na nás ani jedna z nich nepřišla.
Potraviny skladujeme tak, aby se nesnižovala jejich vlhkost a zbytečně se nevysoušely. Jak je to tedy s tou zeleninou?
- Brambory na zimní uskladnění vybíráme jen kvalitní, nepoškozené a suché. Vlhké necháme před uskladněním oschnout. Uložíme je do sklepa, který má být suchý, tmavý, dobře větratelný, s relativní vlhkostí 86 % a s teplotou kolem 4 °C. Při nižších teplotách brambory moučnatí. Během skladování vznikají u brambor ztráty úbytkem hmotnosti a taky zhoršením jakosti. Nejvíce vitamínu C se ztrácí v prvních třech měsících skladování. Jestliže brambory nesprávným skladováním namrznou, dáme je na několik dní do místnosti s teplotou kolem 20 °C, aby se v hlízách nahromaděný cukr „vydýchal“ a tím se ztratí jejich nasládlá chuť. Poškozené brambory ihned odstraníme, aby se nenakazily další. Klíčky z brambor neodstraňujeme, brambory by pak černaly.
- Zeleninu na zimní uskladnění ukládáme ve sklepě do písku, nebo ji konzervujeme sušením, sterilizováním nebo mléčným kvašením (zelí). Kořenovou zeleninu k uskladnění vybíráme jen dobré jakosti, suchou a neumytou a nepoškozenou. Písek, do kterého budeme zeleninu ukládat, musí být čistý, čerstvý a občas ho musíme lehce navlhčit. Z mrkve před uskladněním odstraníme nať, z celerové a petrželové natě ponecháme jen takzvané srdéčko. Připravenou zeleninu ukládáme tak, aby část, ze které vyrůstala nať, byla odkrytá. Sklep, ve kterém uskladňujeme zeleninu, musí být tmavý, dobře větratelný, s teplotou 3 až 4 °C.
- Cibuli a česnek skladujeme jen vysušené. Spleteme je natí do věnců a zavěsíme do větratelné místnosti.
- Sušenou zeleninu uskladňujeme v chladu, v suchu chráníme ji před světlem a mrazem. Nesmí být ve vlhku, protože by rychle zplesnivěla.
- Zeleninové konzervy skladujeme ve vzdušných a chladných místnostech, chráníme je před korozí, vlhkem, světlem a mrazem. Uskladňujeme je nejdéle rok.
- Čerstvou zeleninu je nejlépe ihned zpracovat. Působením vzduchu se znehodnocuje, černá a vysychá. Jestliže ji vložíme do vody, vyplavují se z ní cenné vitamíny. Je proto výhodnější přikrýt ji vlhkou utěrkou a uložit na chladné místo.
- Mraženou zeleninu kupujeme týž den, kdy ji budeme tepelně upravovat. Do následujícího dne je možno ji uskladnit v původním obalu v chladničce.
- Sušené houby skladujeme vplátěném pytlíku, pokaždé v dobře větratelné chladné místnosti.
- Luštěniny vyžadují suché, vzdušné a dobře větratelné uskladnění. Chráníme je před hmyzem, který se v nich může rychle rozmnožit. Umyté a potom namočené luštěniny před vařením uložíme na chladné místo, neboť v teple by mohly zkysnout.
- Ovoce na delší skladování musí mít dobrou jakost, to znamená, že ho musíme přebrat, a potom je uskladňujeme ve speciálních bedničkách na ovoce nebo v koších. Chráníme je před přímým osvětlením a mrazem. Místnost musí být větratelná, s teplotou 2 °C a relativní vlhkostí 86 %. Skladujeme-li ovoce kratší dobu, můžeme je dát do místnosti s teplotou 5 °C, ale musíme je chránit před sluncem.
- Sušené ovoce skladujeme v suchu a ve vzduchotěsných obalech, které chráníme před světlem, které způsobuje změnu barvy. Před použitím ovoce namáčíme do vody.
- Mražené ovoce ihned po pomalém částečném rozmrazení zpracováváme. Delší dobu ho lze skladovat jen v mrazničkách při teplotě – 18 °C.
Příště se podíváme na to, jak správně uskladnit ostatní potraviny, třeba obilniny, cukr, kávu nebo pečivo.
