mapa regionů
zavřít mapu
I když francouzský vojevůdce a císař Napoleon I. Bonaparte (15. srpna 1769 – 5. května 1821) svedl za svůj život přes šedesát bitev, což je více než Caesar, Alexandr III. Makedonský, Hannibal Barkas a Alexandr Suvorov dohromady a po téměř celé další století byla vojenská teorie i praxe posuzována podle jeho pravidel i přizpůsobována jeho pojetí válečnictví, podíváme-li se hlouběji do dějin, najdeme i tam další, velice schopné vojevůdce…
Například sjednotitel mongolských kmenů a první Velký chán všech Mongolů Čingischán (narozen pravděpodobně v r. 1162 – 18. srpna 1227) patří k jednomu z nejslavnějších vojevůdců a dobyvatelů na světě. V roce 1206 byl všemi vůdci mongolských kmenů na Velkém mongolském sněmu jmenován právě „Čingischánem“, tedy velkým světovým vladařem, neomezeným vládcem.
Pravděpodobně díky vnitřním sociálním problémům Čingischán v roce 1211 zahájil mohutnou vojenskou expanzi. Pod jeho velením mongolská armáda obsazovala nová území, Čingischán dobyl mimo jiné i Persii, Střední Asii a rovněž i Čínu, kde dokonce v roce 1213 na pěti místech proniká i Velkou čínskou zdí. Čingischán mimo jiné disponoval výborně promyšlenou strategií boje.
Podíváme-li se však naopak do století nedávno minulých, nelze nezmínit kupříkladu italského vojevůdce, vůdce vlastenců (tzv. Rudých košil) v partyzánské válce proti rakouské a francouzské armádě na území Itálie v letech 1848 – 1849 a 1851 Giuseppe Garibaldiho (4. července 1807 – 2. června 1882), který úspěšně dobyl Neapol i Sicílii a dopomohl k vytvoření zárodku Italského království.
A jak k tomu všemu vlastně došlo? Garibaldi byl námořníkem již od svých deseti let. V roce 1860 se pak postavil do čela lidového povstání na Sicílii a na závěr dobyl Neapol, obsazenou Bourbony. Tím pomohl svrhnout vládu Bourbonů a sjednotil tím v té době roztříštěnou Itálii. V roce 1866 bojoval rovněž v řadách italské armády proti Rakousku.
