Dvacáté století ještě leželo v zavinovačce, když desátého prosince 1901, obdržel ve Stockholmu Nobelovu cenu za fyziku, Wilhelm Conrad Röntgen. Tehdy ani on, ani další přítomní netušili, že jeho objev je jenom první kostkou domina, která spustí lavinu objevů v desítkách vědních oborů. Ocenění, které bude inspirací pro dvacet dalších medailí nejprestižnějšího vědeckého ocenění, podepřených velmi tučným honorářem.
Narodil se v březnu 1845, v rodině obchodníka. Maminka byla z Nizozemí a rodina se později přestěhovala do Utrechtu. Studium nezanedbával, nicméně k maturitě to nedotáhl. Příčinou nebylo jeho nízké IQ, nýbrž šosácká morálka a ješitnost jednoho z profesorů, jenž nezkousl vlastní karikaturu, namalovanou křídou na zeď učebny. Přestože v tom mladý Wilhelm zřejmě vůbec prsty neměl, byl vyloučen ze studií. To mu velmi zkomplikovalo život, protože bez maturity neměl šanci vystudovat v Německu žádnou vysokou školu.
Jediný český držitel Nobelovy ceny za literaturu Jaroslav Seifert žil v Praze. Víte ale kde má hrob?
Na vysoké škole technické v Curychu, v roce 1865, naštěstí netrpěli maloměšťáctvím, a tak student Röntgen byl přijat i bez maturity, jen na základě vstupních zkoušek. Zde se vypracoval na strojního inženýra a jen tak mimochodem stihl i vystudovat filozofii na curyšské univerzitě. Protože se celý život věnoval experimentální fyzice, byly mu jeho znalosti strojního inženýra velmi potřebné. Následovalo dvacet let práce. Nejen té vědecké, ale i té profesorské a úřední. Ve funkci rektora dlouho nevydržel, práce v laboratoři mu přišla smysluplnější. Štrasburk, Giessen, Würzburg a znovu Štrasburk.
Váženému panu Röntgenovi bylo již velmi zralých padesát let, když přišel osmý listopad 1895. Byl to tehdy velmi důležitý pokus s katodovou trubicí. Experimentátor se rozhodl pozorovat záření z katodové trubice pouze maličkým okénkem, a tak celý aparát obalil silným, černým papírem. A pak se stalo něco velmi podivného. Nedaleko ležící krystalky barnaté soli začaly ve tmě zeleně světélkovat. Jakési neznámé záření, pro které nebyl černý papír žádnou překážkou, si razilo cestu prostorem laboratoře.
Trochu fyziky nezaškodí. Mnoho lidí si plete rentgenové záření s paprsky gama. Ano, je sice fakt, že se obě vlnové délky částečně překrývají, ale vznik tohoto záření je zcela jiný. Rentgenové záření vzniká v elektronových obalech atomů, paprsky gama vycházejí z atomového jádra. Byl to opravdu objev, jehož konců nemohl vědec tehdy ani dohlédnout. Přelomový, významný objev. Nobelova cena za fyziku mu byla udělena opravdu po zásluze a Röntgen byl první, kdo ji získal. Byl to vynikající fyzik s povahou askety a filantropa. Asketická skromnost, která se ve světle dnešní doby nedá snad ani pochopit. Vědec chtěl, aby jeho objev sloužil všem a tak si jej nikdy nedal patentovat. Sto padesát tisíc švédských korun, které dostal společně s Nobelovou cenou, bylo jediné finanční prostředky, které kdy přijal. Odmítal významné vědecké posty na prestižních univerzitách či vědeckých ústavech, násobené tučnými platy, které by ho jednou pro vždy zbavily existenčních starostí. Zemřel v únoru 1923 v Mnichově. V chudobě, obklopen devíti desítkami nejrůznějších světových ocenění.
