Význam napsaného textu, jeho dopad na jednotlivce, skupiny a někdy i celé národy se vždy projevoval tím, nač byl napsán a tím, jak s ním bylo později zacházeno. Ty obyčejné většinou končily zmuchlané v krbu, ty důležité v úředních deskách a ty osudové v trezorech památkových ústavů.
Pergamen vždy v člověku vyvolá pocit něčeho důstojného, vznešeného a starobylého. Zlatá bula sicilská, psaná na kusu papíru? Směšná představa. Panovník byl přeci povolán Bohem a jeho rozhodnutí proto musí přetrvat věky. Psát na papír jako nějaký usmolený kupec svoje účty?
Na počátku historie pergamenu byla z nouze ctnost. Pergamon bylo město ležící v dnešním Turecku. Nyní nese název Bergama. Prastaré helénistické království dosáhlo největšího rozmachu ve třetím století př. n. l. Významné stavby, divadla, chrámy a knihovna. U té se chvíli zdržíme. V té době byla za největší knihovnu světa pokládána ta Alexandrijská v Egyptě. Egyptský panovník, Ptolemaios V. chtěl pochopitelně tuto prioritu udržet. Když se dozvěděl, že pergamonský Eumenes II. již ve své knihovně nashromáždil přes čtvrt milionu papyrových svitků, zkrátka uvalil na vývoz papyru embargo. Bylo nutno hledat náhradní řešení. Našlo se záhy a vydrželo téměř dvě tisíciletí.
Nemám v úmyslu, zde popisovat technologii výroby pergamenu. Pergamenů je mnoho druhů a každý vyžaduje jiný způsob zpracování. Jako kuriozitu mohu uvést tzv. děložní pergamen. Vyráběl se z kůže ještě nenarozených zvířat. Jeho získávání v nás, v dnešní změkčilé době, moc příjemnou představu nevyvolá. Na takový pergamen nechávali většinou pánové psát verše pro dámy svého srdce.
Pergamen byl až do 13. století v Evropě jediným materiálem, na kterém se uchovávaly psané texty. Byl drahý a pro běžné obyvatelstvo cenově téměř nedostupný. To však nabylo nic tragického. Naprostá většina lidí byla stejně negramotná a umění písma bylo záležitostí mnichů a klášterů. Dnes to vypadá jistě divně, ale mnozí tehdejší rytíři a páni si na své negramotnosti dokonce zakládali. Umět číst a psát, to byla mnišská vlastnost, která se neslučovala s ctí rytíře.
Význam pergamenu částečně poklesl v době, kdy se Evropa seznámila s výrobou papíru, který byl vynalezen v Číně. Nicméně se pro psaní důležitých listin používal až do 18. století. V dnešní době se s pergamenem, na kterém je současný text, setkat jen jako s kuriozitou. Třeba svatební oznámení, nebo jako dárek k nějakému významnému životnímu jubileu.
