Pondělí 18. února
Týden začíná pěkně, v Malostranské besedě je v pondělí i v úterý písničkářka Radůza. Mám moc rád polskou písničku o koze v jejím provedení.
To v Balbínce zahraje Vladimír Merta.
Úterý 19. února
V úterý se můžete vypravit do Břevnova do Kaštanu: „Vesla, Barbora Sára – mladé folkové duo a zpívající skladatelka, která představí písně z chystaného debutového alba“, čtu v programu.
Středa 20. února
Malostranská Beseda bude ve středu trochu dovádět, znám pár lidí, které kapela Lili Marlene zvedne ze sedadel. Tedy židlí. Skupina Lili Marlene je autorským projektem klávesisty a kapelníka Martina Němce (Precedens), který by se snad dal nazvat „futuristickým šansonem“. Seskupení vévodí expresivní alt zpěvačky Dáši Součkové, která mimo jiné slavila před časem úspěch u publika i kritiky při koncertech v Argentině. Hudba a texty Martina Němce se odehrávají na pomyslném průsečíku pouličních balad začátku minulého století se současnými trendy elektroniky a rocku.
Během koncertu proběhne křest knihy povídek Martina Němce Bod tání.
Čtvrtek 21. února
Vagón ve čtvrtek patří Tonymu Ducháčkovi a skupině Garage.
Tahle česká rocková hudební skupina, často označována jako undergroundová, vznikla jako Garáž v roce 1979 zásluhou baskytaristy Ivo Pospíšila. V průběhu 80. let Garáž patřila k nové generaci mladých nezávislých kapel inspirovaných punkem, postpunkem, pub rockem a novou vlnou. V průběhu 80. let kapelou prošla celá řada hudebníků působících na české nezávislé scéně.
V roce 1982 přišel zpěvák Tony Ducháček, který přinesl nejen písně Lou Reeda, Velvet Underground a Iggyho Popa, ale také vlastní texty, jež se rychle staly základem tvorby Garáže. V letech 1983-84 vznikly první demokazety (Garáž… byla a je, Garáž? Na tu nemáš!) a některé své skladby postoupil také Milan ‚Mejla‘ Hlavsa, člen Plastiků.
Za komunistického režimu v průběhu 80. let bylo kapele zřídka dovoleno hrát oficiálně, a pokud ano, nikdy nebylo dovoleno, aby kapela hrála za peníze, přestože byla velice populární. Garáži bylo dovoleno pravidelně hrát jen v pražském klubu Na Chmelnici a v brněnském klubu Musilka. Tady směla hrát jednou měsíčně, jinak se musela zaměřit na nepravidelné hraní na předměstích, ve vesnických hospodách a na svatbách.
Skupině v té době nebylo dovoleno vydávat oficiální alba a tak jejich nahrávky, často nahrávané ve skutečných garážích, obíhaly samizdatově na páscích a na kazetách. Takový to byly časy… těžký…
To vy si můžete svobodně zajít do Kaštanu na Nonsen a Výplach.
Pražská, vesměs instrumentální kapela, proplouvající mezi jazzem a blues, si přizvala sólový „cosmicethno“ projekt vyslaný na Zem z vesmíru.
A na Slamníku, kde je hej, se zase po čase ukáže Původní Bureš.
Pátek 22. února
Do klubu U vodárny mne pozval Pepa Pilař, takže vám jeho pozvání rád tlumočím.
V Kaštanu možno slyšet Veniku a Jinotaj. Původem moravská klavíristka Venika Hartlyn nabídne melancholické písňokvěty, čtveřice z Hradce Králové zase osobitá folková zamyšlení.
A na Slamníku zaburácí Beer Band.
Sobota 23. února
V Besedě je v sobotu Bruno Ferrari. Bruno připravuje novou desku, která by měla vyjít v květnu a v Malostranské besedě z ní představí několik songů. Nechte se uspokojit přímo do vašich sluchovodů od Velmistra dekadence a zažijte neřestnou rozkoš, jakou prožívají pouze milenci oddávající se zakázané lásce.
V Balbínce hraje Náš člověk v Havaně, v Kaštanu slánské blues crossoverové power trio The Bladderstones a na Slamníku Nouzový východ.
Neděle 24. února
Raný americký jazz a blues z 20. let v nejautentičtějším podání – Originální pražský synkopický orchestr se vrací na svou mateřskou scénu, do Malostranské besedy. Ansámbl se zabývá stylovou interpretací raného amerického jazzu a blues 20. let na autentické dobové nástroje. Orchestr byl založen v roce 1974 trumpetistou, pianistou a muzikologem Pavlem Klikarem, předním znalcem a interpretem tohoto žánru. Nově se vedení ujali jeho mladí pokračovatelé Jan Pospíšil a Michael Chomiszak za vydatné pomoci pianisty a spoluzakladatele souboru Jiřího Gilíka.
