zavřít mapu
Podle názoru odborníků bude na naší planetě v roce 2050 téměř 10 miliard lidí a o padesát let později 11,2 miliardy lidí. Nelze si tedy nepoložit otázku, jestli bude pro tak velké množství lidí dostatek potravy, aby nedocházelo k potravinovým krizím.
Hmyz zatím rozhodně nepatří mezi naše oblíbené evropské pochoutky, ovšem to se prý změní. Právě zejména na něj se totiž do budoucna z hlediska dostatečného přísunu potravy velmi spoléhá. Alespoň to velmi přesvědčivě tvrdí zemědělské a potravinové oddělení OSN. Ostatně, v některých asijských zemích se již dnes hmyz běžně prodává, a to například jako fast food.
V současné době známe přibližně 91 000 druhů hmyzu, z nichž asi 1 900 druhů je poživatelných. Patří k nim například cvrčci, vážky a kobylky, které na jídelníčku lidí z Asie, Afriky nebo Jižní Ameriky můžeme najít již nyní.
Hmyz představuje skutečně výhodný způsob získávání živočišné bílkoviny z jiných zdrojů než z masa obratlovců, kteří jsou již nyní na mnoha místech nedostatkoví. Například cvrček představuje přímo proteinovou bombu a jiné druhy hmyzu jsou na tom v tomto ohledu prý údajně ještě lépe. Navíc obsahují pouze jen zanedbatelné množství tuku, ale naopak mnoho vitaminů, vápník, zinek a železo. To takové kuřecí maso obsahuje bílkovin mnohem méně.
Hmyz je navíc jak ekonomickou, tak i ekologickou alternativou. Zůstaneme-li u kuřat, ta pro svůj růst potřebují určitý prostor a navíc trvá nějakou dobu, než dorostou. Hmyz je v podstatě prostorově nenáročný, množí se rychleji a vyžaduje mnohem méně potravy, vody a energie na údržbu. Z ekologického hlediska jsou velkochovy hospodářských zvířat zodpovědné za téměř 20 % emisí skleníkových plynů, tedy více než kupříkladu automobilový průmysl. Po hmyzu naopak zůstane prakticky zanedbatelná uhlíková stopa.
V současné době jsou hmyzí speciality představovány na festivalech jídla. Ke slovu se dostává zpracování hmyzu, zejména cvrčků, na mouku a dále začínají být moderní i proteinové hmyzí tyčinky. Aniž jsme si toho však vždy vědomi, všichni již v současné době hmyz víceméně požíváme. Hmyz se totiž náhodně dostává do potravin, které kupujeme a následně konzumujeme.
A na závěr pár světových hmyzích pochoutek současnosti. V Thajsku si již běžně pochutnáme na smažených kobylkách, v Japonsku na vařených vosách v rýži a v Číně zase například na pražených cikádách na špejli.
