„Klíšťová encefalitida je virové onemocnění probíhající jako nehnisavý zánět mozkových blan nebo zánět mozku. Inkubační doba je tři až třicet dní. V první fázi onemocnění se objevují horečky, bolesti hlavy, malátnost, nevolnost, bolesti v kloubech, které trvají několik dní,“ uvedla primářka Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce Hana Roháčová.
Někdy to končí trvalými následky
Druhá fáze je drsnější: kruté bolesti hlavy, horečky, světloplachost, nevolnost, zvracení, poškození nervového systému, ztuhnutí svalů na šíji, svalový třes, nervová obrna, závratě, poruchy spánku, poruchy paměti a dezorientace. „Tento akutní stav trvá dva až tři týdny. Poté obvykle dojde k postupnému zlepšování. Přibližně u jedné třetiny infikovaných pacientů první fáze chybí a onemocnění se již ze začátku projeví závažnými příznaky druhé fáze,“ dodala primářka.
V roce 2015 bylo v České republice zjištěno 355 onemocnění, o rok později již 565 a loni 687. „Přitom existuje ochrana, očkování, které lze provádět celý rok, nejvhodnější je ale nyní,“ řekla Roháčová. S tím, že u jedné čtvrtiny nemocných dojde ke vzniku trvalých následků, například k obrně horních končetin, ke chronickým bolestem hlavy, k poruchám koncentrace, nálad, spánku nebo i k depresím. Úmrtí přichází v ojedinělých případech. „Prevence je vždy lepší,“ dodala lékařka Zarina Karimová.
Zákeřná meningokoková infekce
Závažným onemocněním je také meningokoková infekce, kterou způsobují meningokok, pneumokok a bakterie Haemophilus influenzae typu b (Hib). Nemoc, která se může projevit jako zápal mozkových blan, infekce míchy nebo krevní infekce, je zákeřná v tom, že je těžko rozpoznatelná, zpočátku působí jako běžná viróza, do několika hodin ale může být zle. Proto je třeba rychlé lékařské pomoci hned v začátku. „Bakterie je přítomna v nosohltanu 10 až 20 procent zdravých lidí,“ uvedla Roháčová. Nemoc se může šířit líbáním, kýcháním, sdílením jídla či nádobí.
Mezi příznaky patří: ospalost, horečka, podrážděnost, netečnost a snížená vnímavost, bolesti svalů, nohou nebo kloubů, úporná bolest hlavy, světloplachost či zvracení. Objevit se může i vyrážka nebo skvrnky na kůži. Důsledky mohou být závažné, například amputace končetin, ztráta sluchu, problémy se soustředěním, selhávání orgánů, pískání v uších, agresivní chování, problémy s rovnováhou, deprese, nepozornost, opoždění vývoje u dětí, epilepsie či bolestivost kloubů.
Očkování proti pneumokoku je od 65 let zdarma
V letech 2011 až 2015 v Česku onemocnělo invazivní meningokokovou meningitidou 278 lidí, z nich 23 zemřelo, v roce 2016 onemocnělo 47 lidí, loni 68. Problém se netýká jen dětí, i když těch nejvíc. Kvůli pneumokoku loni onemocněl i režisér Jiří Menzel, kterému letos bylo osmdesát let. „Hlavním poselstvím je, že je důležité nechat se proti pneumokoku očkovat. Tím lze až z 90 procent onemocnění uniknout, od 65 let je navíc očkování zdarma,“ řekla manželka režiséra Olga Menzelová. Tato novinka byla loni přijata zákonodárci.
Podle výzkumů je většina meningokokových invazivních onemocnění způsobena pěti sérologickými skupinami (A, C, Y, W a B), z nichž lze všem předejít právě očkováním. „V Česku jsou dostupné vakcíny proti všem séroskupinám meningokoka,“ uvedla primářka Roháčová. Nejčastější typ u nás je séroskupina B. „Očkovat se mohou děti od dvou měsíců, tato ochrana je považována za jedinou účinnou a smysluplnou,“ uzavřela Roháčová. Prevenci podpořila i hlavní hygienička Eva Gottvaldová.
