Čína
Zemí, kde oslavy Nového roku trvají asi nejdéle je Čína. Konají se celých 16 dní. Začínají koncem ledna a končí polovinou února (datum je pohyblivé). V Číně se jedná o nejdůležitější událost v roce. Divoké ohňostroje, lví a dračí tance, červené lucerny, to vše, a nejen to lze spatřit téměř po celém světě, kde si početná čínská komunita vybudovala své vlastní čtvrtě. Mezi čínské tradice se řadí na prvním místě červená barva, kterou můžete zahlédnout opravdu všude. Touto barvou natírají Číňané přední část dveří i kostýmy se nesou v červených a zlatých barvách. V rodinných kruzích si předávají tzv. šťastné peníze v červených obálkách se zlatým písmem a jsou na nich napsaná veselá proroctví.
Jistě nás nepřekvapí, že v proslulé čínské kuchyni se klade zvláštní důraz na novoroční menu. Neměla by chybět dušená ryba, která značí přebytek. Podle provincií existují různá pravidla, jak v jejím servírování, tak kdo začíná jíst jako první nebo od které části se ryba začne konzumovat. Dále v menu nesmí chybět čínské knedlíčky dělané v páře. Ty symbolizují bohatství a čím více knedlíčků se podaří strávníkovi sníst, tím více peněz se mu podaří v budoucím roce vydělat. Posledním nejčastěji podávaným jídlem na Nový rok je sladký koláč z lepkavé rýže, kaštanů a listů lotosu, ten symbolizuje osobní růst. Může jít o lepší pozici v práci, podnikání ale také o výšku dětí.
Rusko
Říkáte si, že příchod Nového roku je škoda slavit jen jednou do roka a byly byste raději, kdyby oslavy byly častěji? Možnost se vám nabízí v Rusku, tam se totiž slaví hned dvakrát. První Nový rok se slaví tradičně z 31. 12 na 1. 1 a jako všude ve světě jej doprovází bujaré radovánky, dělbuchy a spousta veselí. Nejvíce to vždy žije na Rudém náměstí v Moskvě. Tento den také chodí děda Mráz společně se Sněhurkou a nadělují dětem dárky. Druhý Nový rok se slaví podle pravoslavného kalendáře 14. ledna. Oslavy oproti prvnímu jsou o poznání tišší a skromnější vlastně se jedná spíše o oslavu v kruhu rodinném, kdy se hoduje a zpívají se koledy. V tento den se servíruje kaviár, který je ovšem dražší, a tak na něj spousta Rusů nemá. V těch chudších rodinách anebo v těch, co zmiňovaný kaviár nepřirostl k srdci, je tradičním jídlem boršč se zakysanou smetanou, pečené prase, kachna s jablky, klasická zmrzlina se smetanou a na závěr salát z nakládaných sleďů.
Zajímavostí je tamní tradice, která se provádí při popíjení oblíbeného šampaňského. Oslavující napíší na papírek jméno vytoužené osoby, ten pak spálí a jeho popel nasypou do sklenice šampaňského. Pokud její obsah stihnou vypít do doby, než na hlavní věži moskevského Kremlu odbije dvanáctkrát zvon, tak se údajně touhy dotyčného vyplní.
Brazílie
Kdo by si chtěl zkusit slavit konec roku nikoli v zimě, ale v teplíčku, na pláži, nechť vyrazí do Brazílie. Zde totiž oslava připadá do poloviny tamního léta. Nejznámějším místem, kde se konec roku slaví, je proslulá pláž Copacabana. Každoročně se zde sejde kolem dvou milionů lidí. Ve velkém se pije Cuba Libre, Mojito, Daiquiri a nechybí ani sladká Piňa Colada. Při popíjení sektu je tu tradicí třikrát poskočit na pravé noze se skleničkou v ruce. Říká se, že kdo to neudělá, tak se mu příští rok vyhne štěstí obloukem. Tradiční barvou u Brazilců je tentokrát bílá jako symbol čistoty. Dále se do oceánu vrhá květina coby oběť. Člověk si tím získá přízeň bohyně moří. Stejně jako u nás se připravuje čočka, která symbolizuje bohatství v Novém roce. Další věc podobná našemu národu je i léčba kocoviny, kdy se následující den většinou tráví u baru s nějakým tím dobrým koktejlem „inu čím ses zkazil tím se také uzdrav“.
Skotsko
Pro Skoty je poslední den v roce dokonce důležitější než Vánoce. Světově proslavený je festival Hogmanay v Edinburghu, což je vlastně třídenní veliká pouliční párty, kde všude proudem teče whisky, ze všech koutů jsou slyšet dudy a hlasité bubny. Začíná se 30. prosince průvodem se zapálenými pochodněmi, jež vytvoří jakousi ohnivou řeku, která se táhne ulicemi města a je to vskutku překrásná podívaná. Nejstarší tradice, která se ve Skotsku drží je koupání v ledové vodě. Tato tradice je známa již od dob Vikingů a stále se ji účastní více Skotů. Nejen venku, ale také v domovech se dodržují zvyky. Dětem se servíruje ovesný dort, o půlnoci se zpívá s přáteli Auld Lang Syne jako v celém anglicky mluvícím světě. Po půlnoci se přátelé navzájem navštěvují a předávají si dary v podobě whisky na dobrou náladu, uhlí nebo rašeliny na topení, mince na bohatství a něco dobrého na zub.
Dánsko
Poslední zemí, kterou vám přiblížíme je Dánsko. V této zemi se místní obyvatelé scházejí, aby si poslechli královninu řeč a úderem půlnoci si popřáli do Nového roku. Takovou neobvyklou tradicí je, že si Dánové vylezou na židli a úderem půlnoci z ní skočí dolů, aby za sebou nechali všechno staré a špatné. Celou noc pak také chodí kolem domů svých přátel a rozbíjejí před jejich dveřmi nádobí. Čím více střepů mají ráno přede dveřmi, tím více jsou oblíbení a populární.
Tradiční jídla servírovaná na Nový rok jsou hned dvě. Prvním je jídlo pocházející z Jižního Jutska. Jedná se o speciálně upravený vepřový hřbet se zelím a řepou. Jako druhé hlavní jídlo podávané především v přímořské oblasti je ryba, nejčastěji treska. Zvláštností je silvestrovská půlnoc v Grónsku, autonomní součásti Dánského království. Poprvé se slaví v osm hodin večer, kdy půlnoc vzhledem k časovému posunu nastává v Dánsku, a podruhé normálně o půlnoci, kdy přichází Nový rok i do Grónska. Traduje se, že podle starobylého zvyku si místní Inuité připíjejí na Nový rok rackovým vínem. Jde o louh z mrtvého ptáka, který se nechal kvasit nějakou dobu ve vodě.
