Slovutný Sixt z Ottersforfu a jeho syn Jan Theodor byli odbojáři vůči císařům na slovo vzatí. Synek to dotáhl dokonce až na popraviště, byl jedním z osmadvaceti českých pánů, kteří vystoupali 21. června 1621 na popraviště na Staroměstském náměstí, a jediným, jenž zase sestoupil dolů. Zkrátka si ho vychutnali, dostal pardon za vteřinu dvanáct.
Měl tu být hotel, leč není
Už dvacet let není využit rozsáhlý soubor domů u Staroměstského náměstí mezi ulicemi Celetná, Kamzíková a Železná. Jedním z domů, který do projektu vložila Praha, je i Sixtův dům dvou výše zmíněných pánů na adrese Celetná 2.
Investor, který zde plánoval vybudovat rozsáhlý komplex s hotelem Ritz-Carlton, projekt zkrátka nenaplnil, byť to k roku 2017 slíbil. Zavázal se k tomu hned čtyřmi smlouvami, z nichž první byla uzavřena už v roce 1996. Hlavní město proto loni v prosinci všechny smlouvy z nemovitostí, které mu patří, vypovědělo.
Zelení by tu rádi viděli byty
„Bytů, obzvláště městských, Praha nemá nazbyt a bydlení je třeba chránit zejména v Praze 1, která trpí masivními dopady turistického průmyslu. Sixtův dům je příležitostí k zachování a navrácení historického centra k užívání také Pražanům,“ řekla ke kauze náměstkyně primátorky Prahy Petra Kolínská. Jenže…
Případ dostal nový impulz a směr
Čtyři domy zmíněného komplexu jsou v majetku Prahy, čtyři má společnost Akroterion. Investor i nadále usiluje o realizaci projektu hotelového komplexu.
Podle událostí posledních dní možná přece jen ještě dostane šanci.
Akroterion totiž podle zprávy MF DNES předložil městu záruky, že skutečně začne stavět, a nabídl vyšší nájemné. Pokud upravenou smlouvu schválí rada hlavního města, hotel Ritz-Carlton by měl přivítat první hosty nejpozději na sklonku roku 2022.
Investor musel městu dokázat, že má platné stavební povolení, smlouvu se stavební firmou a vyjednaný úvěr u banky. Praha si na jednání pozvala i zástupce řetězce Ritz-Carlton, který dosvědčil, že hotel bude provozovat.
Poslední slovo v této věci bude mít ještě pražské zastupitelstvo.
Dvacet let starou kauzu odstartoval problematický politik
Záměr investorů byl od počátku jasný – získat co nejvíce domů v okolí Sixtova domu, pospojovat je s dalšími v Celetné, Železné a Kamzíkově a přestavět je na obří luxusní hotel s konferenčními sály.
Národní památkový ústav, architekti i místní obyvatelé proti stavbě hotelu sice dlouhodobě bojovali, přesto ale dal projektu v roce 1995 zelenou tehdejší magistrátní radní pro majetek a pozdější starosta Prahy 1 Filip Dvořák. Do budoucího hotelu vložil první dva domy a podepsal jejich pronájem optimisticky na 85 let!
Hotel nikde a domy chátrají. Nejhůře na tom je Sixtův
Přesto Praha v roce 2012 do projektu vložila další dva domy – dům U Kamenného beránka a dům U Černého slunce. Tentokrát i s jejich obyvateli a právem je vystěhovat. V roce 2002, za primátora Béma, přistoupilo město na požadavek investora na 90procentní slevu z nájmu. Investor sice nestavěl, město mu ale slevu třikrát prodloužilo! Takže za čtyři domy platí méně než 650 tisíc ročně. Město jen vystěhováním lidí a firem z domů U Černého slunce a U Kamenného beránka tratí sedm milionů korun ročně. Všechny dosud podepsané smlouvy tak mohly Prahu připravit i o víc než 100 milionů.
V domě prý pobýval básník Petrarca
Sixtův dům (občas se, potvora, plete s domem U Sixtů v malostranské Prokopské ulici) je původně románský dům (kolem 1220), později přestavovaný. Dnešní barokní vzhled pochází z roku 1737 a pozdějších úprav. Plastiky habsburských panovníků na atice pocházejí zřejmě z dílny Antonína Brauna. Sklepení si uchovala románský a raně gotický charakter, místnosti v přízemí mají pozdně renesanční klenby. V domě údajně pobýval filosof, básník a spisovatel Francesco Petrarca (1304 v Arezzu v Itálii – 1374 v Arqua Petrarca tamtéž), který navštívil Prahu v roce 1356 na pozvání císaře Karla IV.
Cesta na popraviště a zase zpět
Sixtův dům nese jméno po muži, jehož jméno je zvěčněno mezi dvaasedmdesáti jmény české historie na budově Národního muzea. Sixt z Ottersdorfu (krátce po 1500 v Rakovníce – 1583 v Praze), původním jménem Šoustr, byl českým překladatelem, politikem, právníkem, kancléřem Starého Města pražského. Stal se mluvčím stavovského odboje vůči Ferdinandovi I.
Byl pár měsíců vězněn na Pražském hradě, po propuštění se věnoval sepisování Akt aneb knih památných čili historie oněch dvou nepokojných let v Čechách 1546 a 1547, cenného dokumentu z té doby. Dům Sixt získal směnou roku 1560 nebo pár let poté.
Léta Páně 1607 ho po matce získal syn Jan Theodor z Ottersdorfu (? – 1653 v Drážďanech). Ten to ve svém odporu dotáhl ještě dál – byl členem direktoria českých stavů v době stavovského povstání a jako takový byl odsouzen k trestu smrti. Na popraviště na Staroměstském náměstí vešel jako první za městský stav. Poté ovšem přišli jeho synovci, synové staroměstského rychtáře Jana Platejse z Plattenštejna, se zprávou, že předseda mimořádného tribunálu popravu zrušil a nařídil jej odvést zpět do vězení. Obzvláště starší ze synovců, Jan Arnošt, vyšehradský kanovník a pozdější olomoucký biskup, se za Ottersdorfa přimlouval. Jan Theodor odešel roku 1627 do exilu do Saska a dům – pochopitelně císařem zabavený – výhodně koupil Filip Fabricius, rytíř z Rosenfeldu (asi 1570 asi v Mikulově – 1631 v Praze), sekretář Rudolfa II., zaměstnanec pražské dvorské kanceláře, ano, právě ten, který při defenestraci v květnu 1618 společně s Vilémem Slavatou z Chlumu a Jaroslavem Bořitou z Martinic přistál na hradním hnoji. Aby odešel žalovat císaři do Vídně. Po bitvě na Bílé hoře se mu už následující císař bohatě odměnil, takže mohl kupovat konfiskované statky a domy.
V Celetné 2 vyrůstala také pozdější slavná operní diva Berta Lautererová (1869 v Praze – 1936 tamtéž), manželka skladatele Josefa Bohuslava Foerstera, a od srpna 1888 do května 1889 tu žila rodina Franze Kafky.
