Legendární pirát Černovous (Blackbeard), původním jménem Edward Teach či Edward Thatch, se narodil kolem roku 1680. O jeho raném životě toho není mnoho známo. Během války vedené královnou Annou Stuartovnou (1702 – 1713), v kontinentální Evropě známé jako „válka o dědictví španělské“, mohl být námořníkem na soukromých lodích, než se usadil na bahamském ostrově New Providence, na základně obávaného kapitána Benjamina Hornigolda. Připojil se k němu i se svou posádkou kolem roku 1716 a Hornigold ho pověřil velením šalupy, tj. jednostěžňové plachetnice, kterou předtím ukořistil. Spolu pak v pirátském řemesle úspěšně pokračovali, ale pak se Hornigold po udělení královské generální milosti, tzv. královského pardonu (King´s pardon), pirátství vzdal a Teache opustil.
Teach se rozhodl v pirátské dráze pokračovat dál a ukořistil francouzskou obchodní fregatu, trojstěžník La Concorde (Svornost). Přejmenoval ho na Pomstu královny Anny (Queen Anne´s Revenge) a vybavil jej 40 děly. Nezůstalo však jen u toho. Vytvořil alianci pirátů a v době největšího rozmachu se jeho flotila sestávala z vlajkové lodi „Pomsta královny Anny“, dvojstěžňové brigy, sedmi šalup a několika menších plavidel. Nad plavidly, která přepadával, tak měl takovou převahu, že k tomu, aby se mu jejich posádky vzdaly, stačil pohled na jeho hrozivý vzhled korunovaný děsivým černým plnovousem, podle kterého také dostal svoji přezdívku.
I Černovousovi se však po nějaké době začalo pirátství zajídat, snad i kvůli románku s dcerou místního plantážníka, s níž se později dokonce možná i oženil. V každém případě se i on rozhodl využít královský pardon a svou vlajkovou loď nechal 10. června 1718 najet na mělčinu u břehů Severní Karoliny a usadil se v nedalekém městě Bath Town.
Na „suchu“ však pirát zvyklý přece jen na jiný způsob života dlouho nevydržel. Jako spořádaný občan se zřejmě nudil a stýskalo se mu po dobrodružství. Zřejmě si také nebyl jistý, zda mu královský pardon poskytuje dostatečnou ochranu a už v srpnu téhož roku se k pirátství vrátil. Upozornil tím na sebe Alexandra Spotswooda, guvernéra Virginie, který vydal rozkaz vojákům a námořníkům, aby ho dopadli.
To se po pár týdnech, 22. listopadu 1718 podařilo, ale živého Černovouse vojáci nedostali. Slavný pirát padl ve věku necelých čtyřiceti let během zuřivé bitky, k níž mezi ním a vojáky pod velením poručíka Maynarda došlo na palubě pirátovy lodi v jeho kotvišti. Po smrti se na jeho těle našlo celkem dvacet bodných a pět střelných ran. Maynard potom nechal useknout Černovousovi hlavu a pověsit ji na čelen šalupy a jeho bezhlavé tělo hodit do moře. Podle pověsti potom toto mrtvé tělo obeplulo několikrát loď kolem do kola, někde se uvádí, že dvakrát, jinde sedmkrát. Jako „typický“ pirát se Černovous později stal předlohou pro množství často romantických postav pirátů napříč literaturou i filmem.
Předpokládá se, že jako všichni piráti i Černovous nashromáždil obrovské jmění, které musel někde ukrýt. Objevit se jej zatím nepodařilo, možná, že nikdy neexistoval. Především proto, že na podíl na kořisti, byť často obrovské, měl právo každý člen posádky, čímž se naloupené bohatství rozmělňovalo.
V roce 1996 se aspoň podařilo soukromým lovcům pokladů objevit v zátoce Beaufort v Severní Karolíně vrak, který se považuje právě za Černovousovu Pomstu královny Anny, i když konkrétní důkaz pro toto tvrzení chybí. Z lodi bylo vyloženo množství artefaktů, především 250 000 olověných kulek, na 400 dělových koulí, množství mušket, asi čtyřicet švédských a anglických kanónů, cestovní kniha, meč zhotovený ze železa, mědi a zvířecího rohu, želví krunýře nebo signální pistole. Jedinou skutečnou cenností však byla trocha zlatého prachu. Mezi kuriozity patří cínová stříkačka používaná při léčbě syfilidy. Pokud skutečně patřila Černovousovi, zažíval tento pirát kromě jiného i dosti nepříjemné chvíle.
