Mladý námořník
Drake se narodil v roce 1540 jako synek menšího statkáře, který při katolickém povstání ve West Country v roce 1549 utekl i s rodinou do Kentu. Ve věku třinácti let mladý Drake nastoupil jako plavčík na pobřežní loď, která pravidelně pendlovala mezi přístavy v Severním moři. Když její kapitán zemřel, přenechal svou loď Drakeovi, který byl v té době již vynikajícím námořníkem.
Korzár Drake
Třiadvacetiletý Drake prodal svou loď a nastoupil do flotily plymouthského obchodníka Johna Hawkinse, který byl jeho příbuzným, a s touto flotilou odplul na pirátskou výpravu do Karibiku. Když piráti podnikli pozemní výpad proti španělskému městu San Juan de Ulúa na mexickém pobřeží, zvrhl se útok v naprostou pohromu, ze které se podařilo uprchnout pouze Hawkinsovi a Drakeovi. Díky tomu se Drake paradoxně proslavil, protože i když už dříve zastával ostře protikatolické názory, po této události přísahal, že se Španělům pomstí. V roce 1572 obdržel od královny Alžběty I. korzárský patent – listinu, která jej opravňovala zajímat cizí lodě. Poté obsadil a vyplenil panamské město Nombre de Dios. Z návrší za městem poprvé spatřil hladinu Tichého oceánu.
Plavba kolem světa
Jako velmi bohatý muž se vrátil do Anglie a tam připravoval výpad do Pacifiku, který byl v té době vyhrazen prakticky jen španělským lodím. Z Anglie vyplul v roce 1577 a v srpnu následujícího roku pronikl Magalhãesovým průlivem do Tichého oceánu. Poté, co vyplenil pacifické pobřeží Jižní Ameriky, pokusil se vrátit do vlasti severní cestou kolem pobřeží Kanady. Když se ukázalo, že tato plavba je neuskutečnitelná, vyplul na západ, překonal Pacifik a Indický oceán a do Anglie se vrátil až po třech letech.
Drakeova plavba kolem světa (1577 – 1580) na palubě lodi Golden Hind znamenala, že se stal prvním kapitánem, který skutečně obeplul celou zeměkouli. Portugalský dobrodruh Fernando de Magalhães totiž cestou padl v boji s domorodci na Filipínách v roce 1521.
„Opálení vousů španělskému králi“
V roce 1585 svěřila Alžběta I. kapitánu Drakeovi velení flotily pětadvaceti lodí, které měly za úkol plenit španělské državy v Karibiku. Drake si při tom počínal tak zdatně, že téměř přivodil bankrot španělského krále Filipa II. Ten měl ostatně víc důvodů, aby se Drakea obával, protože následujícího roku napadl anglický korzár Cádiz a spálil loďstvo, které tam kotvilo – tuto akci Drake označil za „opálení vousů španělskému králi“. I když tím pozdržel plány Filipa II. na invazi do Anglie, přesto v roce 1588 španělské loďstvo řečené Armada vyplulo – ale jen proto, aby je Drake, Hawkins a Effingham zničili.
Zničení Armady
Když španělská flotila vplula v červenci 1588 do průlivu La Manche, Drake se vyhýbal tomu, aby ho Španělé zatáhli do přímé a bezprostřední konfrontace s těžce vyzbrojenými nepřátelskými galeonami. Místo toho využíval nepoměrně lepších manévrovacích schopností menších anglických lodí k tomu, aby se zdržoval mimo dostřel španělských děl, ale znepokojoval Armadu palbou ze svých kanonů s delším dostřelem. Když se Španělé pokusili skrýt před nepřízní počasí poblíž Calais, poslal na ně Drake zápalné lodě a donutil je vyplout na moře. Bouře plavidla Armady rozptýlila, přičemž řada z těch, které se pokoušely vrátit do Španělska kolem severního Skotska, cestou ztroskotala. Porážka Armady předznamenala ukončení role Španělska jako námořní velmoci a Drake se stal anglickým národním hrdinou.
Život a smrt na moři
Drake byl v roce 1591 jmenován starostou města Plymouth a i v této funkci se velmi osvědčil. Srdce ho však táhlo na moře, a tak vyplul v roce 1596 na svou poslední plavbu do Karibiku, aby se znovu obohatil na účet Španělů. Mezi posádkami jeho flotily se však rozšířila úplavice, které sám Drake 28. ledna podlehl. Pohřbili jej do moře nedaleko panamského města Portobelo.
Zdroj: Nigel Cawthorne (Největší vojevůdci v dějinách, 2006)
