Soudruzi mu znemožnili studium
Když byl malý, chtěl se stát malířem, ale nakonec se vydal na dráhu hudebníka. Od dětství k tomu měl našlápnuto, protože se učil hrát na kytaru a členové jeho rodiny uměli hrát.
V mládí mu soudruzi zakázali dostudovat kvůli jeho revoltě vůči Vítěznému únoru a otci-živnostníkovi. Tak montoval tramvaje ve Vagonce Tatra a poté se dostal k divadlu jako kulisák a seznámil se s Janem Werichem, který mu kdysi řekl, že by se mohl živit zpěvem. Když byl na vojně, seznámil se s duem Šimek a Grossman, se kterými založil divadelní soubor i s malou kapelou. Nicméně jejich cesty se po čase rozdělily, protože duo Š&G to táhlo k herectví, Karla Černocha k muzice.
Problémy se soudruhy v období normalizace
Karel Černoch začínal zpívat v šedesátých letech v různých avantgardních kapelách, tou nejvýznamnější byla hudební skupina Juventus. Postupem se z rokenrolového a bigbítového zpěváka stal pěvec tzv. středního proudu.
Také on si s komunistickým režimem užil své. V roce 1969 vystoupil na Bratislavské lyře a poté byl jako umělec šikanován kvůli tomu, že zazpíval „Píseň o mé zemi“, která byla tehdejším režimem chápána jako protest proti příjezdu sovětských vojsk v srpnu 1968. Soudruhům se nelíbila ani písnička 18 minut z roku 1967, která vyšla na albu Páteční. Také v ní viděli paralelu k srpnu 1968.
Nakonec mu bylo zakázáno zpívat na dlouhých šest let. Mohl hrát jen divadlo.
V roce 1971 vrátil Bratislavskou lyru a distancoval se veřejně od „protiinvazní“ písně, kterou tam zazpíval. Vrátil dokonce i „nepřiměřeně vysoký“ honorář, kvůli kterému byl navenek nejvíce kritizován. V té době nebyly Černochovy písničky ještě všeobecně známé, proto byla ve společnosti nejvíce „vidět“ jeho „kauza s přemrštěným honorářem“.
Někteří lidé byli za Černochův návrat na pódia rádi, jiní ho považovali za zrádce a kolaboranta, protože Karel Černoch v 80. letech opakovaně vystupoval na nejrůznějších akcích, které propagovaly komunistický režim.
Jako zpěvák vystupoval v Divadélku Ateliér (dnešní Ypsilonka) a hostoval v Divadle Semafor. Vystupoval ve skupině Country beat Jiřího Brabce a vystupoval po boku Nadi Urbánkové.
Po roce 1989
Po Sametové revoluci dostal nálepku zaprodance komunismu kvůli vystupování v televizi v průběhu 80. let. Po převratu v roce 1989 se stal muzikálovým hercem a zpěvákem. Mohli jste ho vidět například v muzikálu Monte Christo nebo Bídníci.
Karel Černoch patnáct let vystupoval také s komikem a hercem Jiřím Wimmerem. Byl to Černochův blízký přítel, který zemřel v roce 2001 při srážce s autobusem. Osudný mu byl alkohol.
Karel Černoch také moderoval v Country rádiu, Eldorádiu i jinde. Devadesátkové i mladší děti se s jeho hlasem mohly setkávat při sledování pohádek, protože nazpíval znělku ke Gumídkům.
V říjnu 2004 doslova utekl hrobníkovi z lopaty, protože přežil autonehodu, při které zemřel mladý zpěvák Patrik Stoklasa. O tři roky později pražský rodák zemřel kvůli rakovině tlustého střeva, se kterou léta bojoval. Černochovým nešvarem byl nikotin a alkohol. Pít přestal, ale kouření se nezbavil.
Karel Černoch má dceru Terezu, která se živí jako zpěvačka, a syna Marka, který byl členem politického hnutí Úsvit přímé demokracie a do října 2017 byl poslancem.
zdroj: wikipedia.cz, rozhlas.cz
