Dnes je na Letné kyvadlo, dříve tam bývalo největší skupinové sousoší v Evropě – Stalinův pomník vysoký patnáct metrů. Posměšně se mu však říkalo „fronta na maso“. Na svém místě vydržel od roku 1955 pouhých sedm let, pak byl tajně odstřelován.
Tehdy šlo o monument na počest sovětského vůdce Josifa Vissarionoviče Stalina. Kameny pro stavbu přivezli ze všech krajů tehdejší Československé republiky. Stavba byla zahájena v roce 1949 za účasti Antonína Zápotockého, dělníci však začali pracovat až v únoru 1952. Pomník pod heslem „Svému osvoboditeli – československý lid“ byl odhalen v roce 1955, tedy již po smrti Stalina.
Pomníku říkali fronta na maso
V sousoší bylo několik za sebou stojících postav, v jejichž čele stál Stalin. Za ním stály postavy pracujících. Po Stalinově levé ruce byli zástupci sovětského lidu – dělník, vědec, kolchoznice, rudoarmějec. Po jeho pravé ruce byli zástupci lidu československého – dělník, rolnice, novátor, vojín. Pomník připomínal frontu, hanlivě se mu proto začalo mezi lidmi říkat „fronta na maso“.
Jak a kde bude pomník stát, to bylo předem přesně určeno. Sochař Otakar Švec a architekti Jiří Štursa a jeho manželka Vlasta Štursová se rozhodli pro dobře viditelné místo na Letné, kde už předtím umístili pomník prezidenta T. G. Masaryka. Stalinův pomník byl vysoký 15 metrů, byl ze žulových kvádrů. Podstavec byl ze železobetonové konstrukce. V základech bylo 23 kamenů z různých koutů republiky – například část ze základů Staroměstské radnice, čedič z Řípu, onyx z Inovce, kámen z Ležáků, česká žula ze Skutče a také část nejstarší slovanské baziliky z Velehradu.
Monument v 50. letech vyšel na 140 milionů korun, spotřebováno bylo 17 tun materiálu.
Kamenného Stalina vmžiku odstřelili
Když po Stalinovi nastoupil N. S. Chruščov, Stalinův kult osobnosti odsoudil, proto se komunisté rozhodli pomníku zbavit tak, že ho částečně odstřelí. Stalo se tak v roce 1962, přičemž kolem pomníku dali dřevěné bednění, aby odstřel co nejvíce zakryli před zraky kolemjdoucích. Nesmělo se fotografovat ani jinak dokumentovat, akce byla přísně střežena. Přesto o odstřelu každý v Praze věděl.
Zboření pomníku si vyžádalo 4,5 milion§ korun. Dlažební kostky a nepoužitelný materiál odvezli do slepého ramene Vltavy u Rohanského ostrova. Některé z kousků pomníku si odnesli zvědavci domů, dnes tak mají kousky zbylého sousoší ve sbírkách. Pomník stál pouze 7 let, odstřelování trvalo několik týdnů.
Během 70. let se ještě spekulovalo o stavbě Pomníku osvobození Československa Sovětskou armádou, k jeho realizaci ale nestačilo dojít. Po roce 1989 zde krátce působil rockový klub a také odtud vysílala první soukromá rozhlasová stanice, později nazvaná Radio 1. Zjistilo se, že podstavec i podzemní prostory jsou poškozené, stropy prosakuje voda, betonová konstrukce se drolí. Náklady na opravu byly odhadované na 50 milionů korun.
Na Letné se dnes tyčí „kyvadlo“
Na podstavci dnes stojí pohyblivý metronom sochaře Vratislava Karla Nováka z roku 1991. V červnu 2000 byla vedle toho vypsaná veřejná soutěž na využití částí pomníku – vítězným projektem se nakonec stala stavba oceanária. Metronom podle plánů měl zůstat na svém místě. K realizaci nedošlo.
V roce 2016 vedení Pražského magistrátu v čele s primátorkou Adrianou Krnáčovou navrhlo na místě vybudovat Galerii národní historie ukrytou pod obřím schodištěm. Diskutovalo se také o oprášení původního návrhu pomníku zakladatelů Sokola Miroslava Tyrše a Jindřicha Fügnera, bez kterých by v roce 1918 nemohla vzniknout samostatná republika.
