Mnohokrát se stalo, že moderní výstavba „zničila“ genia loci určitého místa. Bezesporu se to stávalo v letech 1948 – 1989 i později v letech devadesátých. Vzali jsme si na mušku významné i méně významné, ale výrazné obchodní domy, které byly postavené v období navlády Komunistické strany Československa, zejména v období normalizace.
Hrady a zámky se již nemohou dočkat návštěvnické sezony. Vypravili jsme se do Vimperka, abychom zjistili, co může šumavské městečko návštěvníkům nabídnout. Snad žádný návštěvník nepřehlédne dominantu města – renesanční zámek. I když v něm nenajdete klasické prohlídkové trasy, o to více na vás dýchne historie, kterou má Vimperk skutečně bohatou.
Florenc 21 – tak se jmenuje mezinárodní urbanistická soutěž, jejíž vítěz dá novou tvář části pražského centra, kde je významný dopravní uzel i největší brownfield přímo ve středu metropole. Soutěže se zúčastní celkem pět týmů architektů, urbanistů, krajinářů a dopravních expertů z celého světa.
Pardubice znají podobu dalšího parkovacího domu, který by měl stát v ulici Mezi Mosty. V soutěžním workshopu na návrh stavby, který radnice vyhlásila, zvítězila architektonická kancelář Med Pavlík architekti. Budova by měla být vybavena automatickým parkovacím systémem.
Cenu za nejlepší restaurování památky dostala v Lotyšsku obnova věží gotického hradu Bauska, na níž pracoval český architekt Miloslav Hanzl. Jde o třetí etapu obnovy památky, která má pro Lotyšsko význam srovnatelný s významem hradu Karlštejn pro Čechy.
Zelená brána v Pardubicích bude mít znovu omítku, kterou doporučují odborníci, aby nedegradovalo její zdivo. Bez fasády je brána přes 100 let.
Skupina čtyř architektů z Polska zvítězila v mezinárodní architektonicko-urbanistické soutěži města Náchoda na využití a zastavění pozemků po bývalé textilce Tepna u centra města. Do soutěže radnici přišlo 26 návrhů od architektů z Česka i ciziny. Do druhého finálového kola postoupilo pět ateliérů.
Vypadá to, že Praha bude mít nový koncertní sál. Magistrát, respektive radní hlavního města, totiž souhlasí se stavbou hudebního prostoru Vltavské filharmonie v Holešovicích. Vycházejí ze studie ateliéru Henning Larsen, která se zabývala využitelností prostoru. Poslední slovo však budou mít zastupitelé.
Podobný shon jako kolem Průmyslového paláce panoval i na ostatních stavbách budoucího výstaviště. Největší pozornost budila stavba Strojovny s kotelnou, které se měly podle přípravného výboru stát skutečným „bijícím srdcem výstavy“ a symbolem industriální doby v Čechách.
Že si přes mobilní aplikace můžete cokoli nakoupit, zacvičit, zaplatit účty nebo si třeba naplánovat, jak bude vypadat vaše kuchyň nebo koupelna, na to už je každý zvyklý. Teď však můžete díky nové aplikaci také poznat kus šestkové historie. Osada Baba totiž dostala vlastní webové stránky i mobilní aplikaci.
3D vizualizaci výstavy To nejlepší z architektury šedesátých a sedmdesátých let v České republice připravila Národní technická knihovna, respektive její galerie. K vidění je online výstava, která vznikla ve spolupráci knihovny s Národním památkovým ústavem.
Jubilejní výstava byla 15. května 1891 podle plánu zahájena a od prvního dne sklízela neuvěřitelný úspěch. Denně sem proudily davy ohromených i okouzlených návštěvníků. Nebylo divu – nic tak velkolepého do té doby Praha ani Čechy nezažily.
Horský hotel na Ještědu, Labská bouda, karlovarský hotel Thermal, ale i pražský obchodní dům Kotva nebo bazén v Podolí – to jsou skvosty, které do své výstavy To nejlepší z české architektury 60. a 70. let vybraly Národní technická knihovna a Národní památkový ústav. Prostřednictvím webových stránek knihovny si můžete výstavu prohlédnout kdykoli – ve 3D, jak se na techniky sluší a patří.
Mezi nejvýznamnější výročí roku 2021 patří výročí Jubilejní zemské výstavy. Letos od této monumentální akce, která změnila i podobu Prahy a dodala jí mnohé nové dominanty a atrakce, uplyne už 130 let. Proto si ji budeme na stránkách Našeho REGIONU Praha pravidelně připomínat.
Mikoláš Aleš a jeho nábřeží, most Svatopluka Čecha, Husova ulice nebo třeba Klárov. Desítky míst po první městské části nesou jména českých velikánů, některých více a jiných méně známých. Jak ale ulice, mosty nebo náměstí svá jména získávají?
Lidé podepisují petici proti proměně náměstí Miloše Formana.
Horský hotel a televizní vysílač na Ještědu, Labská bouda, karlovarský hotel Thermal, obchodní dům Kotva, nádražní budova Ostrava-Vítkovice a další – Národní technická knihovna (NTK) vás zve prostřednictvím webových stránek na 3D prohlídku výstavy To nejlepší z české architektury 60. a 70. let. Výstava vznikla jako společný projekt Galerie NTK a Národního památkového ústavu (NPÚ), který se výstavě věnoval v rámci dlouholetého projektu zaměřeného na hodnoty moderní architektury 60. a 70. let 20. století jako součást národní a kulturní identity České republiky.
Ze 131 diplomových prací na vysokých školách architektury a příbuzných oborů zvítězila práce studenta Vysoké školy umělecko-průmyslové s urbanisticko-architektonickou studií Desítky s názvem Praha 10 – Trash. Kromě samotného estetického aspektu porotci zohlednili i Weisnerův alternativní přístup ke krajině.
Na seznam kulturních památek přibyla část objektu bývalé Městské elektrárny v Přerově. Podle památkářů jde o unikátní industriální stavbu vystavěnou v duchu geometrické moderny. Postavena byla podle návrhu pražského architekta Ladislava Skřivánka, do provozu byla uvedena v roce 1920.
Před dvěma roky projednalo Zastupitelstvo Městské části Praha 8 návrh studie změny k územnímu plánu projektu Rohan City na Rohanském ostrově. Jde o první kroky k revitalizaci karlínského brownfieldu. Totéž čeká Florenc, Smíchov, Žižkov a Bubny. Hlavní město schválilo vybudování nových rezidenčních i komerčních budov, vytvoření přírodního parku, obnovení ostrova i říčního ramene, také se však jedná o betonárku a rekonstrukci Libeňského mostu.