V pražském Divadle na Vinohradech vznikne nová scéna pro zhruba 300 diváků. Vybudována bude v podzemí při plánované kompletní rekonstrukci divadla. Důvodem oprav je špatný technický stav jeviště i samotné budovy. Divadlo bylo otevřeno 24. listopadu 1907 a nikdy nebylo kompletně opraveno.
Velice zajímavou stavební ukázku „supermostu“ najdeme ve Spojených státech amerických. Jedná se o Mike O‘Callaghan – Pat Tillman Memorial Bridge v blízkosti Hooverovy přehrady na řece Colorado. Dálnice, která přes něj probíhá, spojuje dva státy, Nevadu a Arizonu.
Beton, kov, sklo, keramika – to jsou nejpoužívanější materiály ve stavebnictví dnešních dnů. Jsou však i jiné, ze kterých je možné postavit dům. Lze stavět i z vody. Například domy z ledu za polárním kruhem, poblíž polární záře: vzniknou, roztají a zas se postaví…
Palác Elektrických podniků, v němž byla ještě donedávna poliklinika, se postupně mění. Tato památkově chráněná budova a nejvýznamnější památka funkcionalismu na území České republiky znovu se má stát ozdobou Holešovic. Rekonstrukce probíhala s respektem k minulosti budovy a jedná se o jednu z největších a technicky nejnáročnějších rekonstrukcí památkově chráněného objektu na území Prahy.
Praha zítra? Pražské priority je expozice součástí již pravidelného výstavního cyklu Praha zítra?, jenž veřejnosti představuje různé stavební projekty, které si kladou za cíl významně změnit tvář hlavního města. Území Bubny-Zátory se mají stát součástí tratě přes Letiště Václava Havla až do Kladna. V nově vzniklé čtvrti by mělo vzniknout bydlení až pro pětadvacet tisíc lidí. To vše bude tématem prvního večera doprovodného programu již 13. října.
Když architekti Václav Aulický a Jiří Kozák vytvářeli plány ke stavbě nejvyšší pražské věže, neměli na růžích ustláno. Jedni věž chtěli, druzí nechtěli a vůbec nikdo pak ji nechtěl mít u svého domu. Museli se opravdu snažit. Lámali si hlavu celé dny i noci, než přišli na kompromis. Trojtubusovou konstrukci.
Památkově chráněná budova z konce devatenáctého století. To je, teď uzavřená, Staroměstská tržnice. Nyní se jedná o její rekonstrukci, aby mohla opět sloužit svému původnímu účelu, tedy jako veřejné tržiště. Radní jednali především o odstranění mezistropu, jenž byl dostavěn za komunistického vedení. Jak bude vypadat průchod mezi ulicemi Rytířská a 28. října za dva roky?
To nejlepší z architektury 60. a 70. let v České republice představí Národní technická knihovna. Stejnojmenná výstava bude v tamní galerii zahájena v první polovině října a potrvá do půlky listopadu.
Radnice Prahy 7 vypsala architektonickou soutěž na podobu nového parku mezi holešovickým přístavem a mostem Barikádníků. Chystaný park je součástí nového příměstského parku Trojská kotlina. Soutěžní návrhy mohou zájemci doručit úřadu do 30. listopadu.
Nové doktorské studium zaměřené na architekturu a urbanismus otevírá Technická univerzita v Liberci. Inspirací pro obor byly odborníkům z liberecké Fakulty umění a architektury podobně zaměřené programy na prestižních evropských školách v Miláně, Londýně, Helsinkách nebo Kentu. Přihlášky do nového oboru je možné podávat do 16. září, řekl mluvčí univerzity Radek Pirkl.
Co vedlo Eiffela ke stavbě gigantické věže, první nejvyšší stavby světa, a proč připomíná naši Petřínskou rozhlednu? Dnes jsou obě nejvyhledávanějšími evropskými památkami. Tolik snů, úsilí a práce. Přitom měly být obě zbourány.
Nová knihovna v Hrádku nad Nisou, revitalizace areálu pivovaru ve Cvikově, obnova hradu Valdštejn nebo nové sídlo společnosti Lasvit v Novém Boru. To jsou některé ze 48 staveb, přihlášených do architektonické Soutěže Karla Hubáčka. Nyní si lze prohlédnout přihlášené stavby na webu soutěže na výstavě v obchodním centru Forum Liberec (anebo na stránkách www.stavbaroku.lk). Do 17. srpna lze také hlasovat online pro kandidáty na Cenu veřejnosti.
Ukázky řemesel, interaktivní hry i komentované prohlídky budou součástí Dnů lidové architektury, které se budou v Libereckém kraji konat příští týden o víkendu. Zapojí se do nich 13 objektů, z toho dva poprvé.
Rok 2020 byl vyhlášen Rokem Adolfa Loose, od jehož narození uplyne letos 150 let (1870 – 1933). Česká centra se do těchto oslav zapojují programem Adolf Loos – Pioneer of Modern Living, speciálně připraveným pro on-line prostředí. Prostřednictvím facebookové a instagramové platformy se návštěvníci seznámí nejen s průřezem Loosovy tvorby v Čechách i na Moravě, realizacemi jeho staveb, ale i s jeho pozoruhodnou osobností. Celou sérii zahájí ve čtvrtek 18. 6. 2020 v 18 hodin streamovaná prohlídka Winternitzovy vily v Praze.
Nový zimní vstup s kovovou zástěnou jako ochranou před větrem, výtah do všech pater, nový foyer, jiné zasklení ochozu, kiosek ve tvaru koule či terasa na horní stanici lanovky s výhledem na Liberec. I to obsahuje po třech letech dokončená architektonická studie kompletní obnovy horského hotelu a vysílače na Ještědu v Liberci. Rekonstrukce unikátní národní památky začne nejdřív za tři až pět let, náklady se stále odhadují. Spodní hranice bude 500 milionů Kč a výše, odhadl dnes spoluautor studie Jiří Krejčík.
Jihočeské Holašovice jsou ideálním místem pro výlet v době, kdy se stále ještě obáváme koronaviru. Oválná rozlehlá náves s rybníkem uprostřed, chráněná organizací UNESCO, je jako stvořená k procházce na zdravém povětří, při níž se můžeme kochat pohledem na lidovou architekturu.
Architekt, muzejník, designér, výtvarník, organizátor výstav, etnograf, pedagog, kritik, publicista etc. se narodil 9. února 1855 v Českém Brodě jako syn řezníka Františka Kouly a jeho ženy Karolíny, z rodiny tamního koželuha.
Historie vodárny v Podolí se začala psát v roce 1925, kdy firma Kress Praha začala stavět tuto unikátní stavbu, a to podle návrhu architekta Antonína Engela. Její stavbu si vynutil výrazný rozvoj města a původní staré vodárny již svojí kapacitou nedostačovaly. Také stavba přivaděče z Káraného, která byla v roce 1908 zahájena a dokončena v roce 1913, přispěla k zániku vodáren na Vinohradech a Staré Pražské vodárny. Stará Pražská vodárna přestala dodávat vodu po dokončení stavby v Podolí v roce 1929.
Jeho jméno, Jan Blažej Santini Aichel, pro nás neznamená jenom naprosto unikátní architekturu, ale také dokonalou práci s hmotou stavby, světlem a symbolikou. Na otázku, zda jde jen o hříčky nebo určité poselství, by mohl odpovědět jen on sám. Ostatním musí stačit, že jeho dílo mohou obdivovat.
Přesto většina jeho návrhů zůstala jen na papíře nebo v podobě modelů. Hitler totiž počítal s tím, že ta nejmonumentálnější díla svého nejmilejšího architekta se postaví až po válce. Samozřejmě vyhrané, k čemuž ovšem nedošlo. Ten největší zázrak ale Albert Speer postavil z pouhého světla…