Práce na dva roky. Odborníci složili první pyramidu z lidských kostí
Odborníci v kutnohorské kostnici dokončili obnovu první pyramidy z lidských kostí, která musela být rozebrána při celkové rekonstrukci památky.
Odborníci v kutnohorské kostnici dokončili obnovu první pyramidy z lidských kostí, která musela být rozebrána při celkové rekonstrukci památky.
Nedaleko Žďáru nad Sázavou leží Nížkov, jedna z nejstarších obcí v regionu. Její 800 let starou historii tu připomíná hned několik staveb. Nejvýznamnější je unikátní kostnice s kosterními pozůstatky asi osmi tisíc lidí. Mnoho let se myslelo, že jde o padlé vojáky z terezínských válek, ale nedávné výzkumy ukázaly, že některé kosti od sebe dělí i několik staletí.
V kutnohorské kostnici dokončují odborníci sestavování první ze čtyř pyramid z lidských kostí, která je v severozápadní části. Rozebrali ji před čtyřmi lety kvůli opravě statiky kostela. Ostatky začali do dolní kaple sedlecké kostnice vracet loni v červenci. Nyní chystají sestavení posledního patra pyramidy. Před několika týdny rovněž začali s rozebíráním druhé pyramidy.
To nezní příliš optimisticky, že? Však se také ozývá v prostředí, které nám mnoho optimismu nepřidá, ba dokonce na slabší jedince může působit depresívně. Připomíná nám totiž vlastní konečnost. Snad nás jen může uklidnit fakt, že už žijeme v době, kdy hromady popela, místo prázdných očních důlků v lebkách, nikoho zajímat nebudou. Dnes už takovou kostnici nikdo nesestaví.
V pátek 28. května Noc kostelů otevřela řadu sakrálních objektů široké veřejnosti a nabídla zajímavé programy, od komentovaných prohlídek, přes koncerty, programy pro děti, duchovní zamyšlení i ztišení. V Kutné Hoře byl k dispozici letáček Královéhradecké diecéze, který v kutnohorském regionu nabízel program v 18 kostelech. Kromě toho byly otevřeny i kostely spadající do Pražské arcidiecéze, například v Uhlířských Janovicích, v Sudějově nebo na Vysoké.
V neděli 20. září 2020 bude v Kolíně slavnostně otevřen zrekonstruovaný areál jedné z nejvýznamnějších stavebních památek středověkých Čech, chrámu sv. Bartoloměje, jehož větší část byla až dosud veřejnosti skryta. Revitalizace zahrnula samotný chrám, kostnici, budovu bývalé farní školy, zvonici i parkány a trvala dva roky. Celkové náklady na projekt činily více než 90 milionů korun, z toho 86 milionů pokryla dotace a zbývajících 8,6 milionů vlastní prostředky města Kolín.
V kutnohorské kostnici vznikla stěna z dusané hlíny. Novinka je součástí přístavby kostela, která má sloužit jako zázemí pro zaměstnance, prodejna suvenýrů a expozice. ČTK o tom dnes informovala Radka Krejčí z Římskokatolické farnosti Kutná Hora – Sedlec.
Muž, který je dodnes neprávem opomíjen. Jeho osud se naplnil jen o necelý rok později, po jeho velkém předchůdci. Pamětní deska v Řeznické ulici v Praze musí stačit. Jeho jméno v kalendáři také nenajdete, i když tam kdysi bylo. Postaral se o to Ferdinand II. již v roce 1622. Nestal se všelidovým symbolem pevnosti charakteru, vůle a ochoty se obětovat za svoje přesvědčení. Koneckonců vždyť už je to tak dávno.
Svatá Františka Římská, vlastním jménem Francesca Bussa de’ Leonori, zvaná také „Coecolella“, se narodila roku 1384 v Římě do vznešené rodiny. Už jako dívka měla jedinou touhu vstoupit do kláštera. Otec ji však zaslíbil mladému šlechtici Vavřinci (Lorenzo) de Ponziani za manželku…
Když se řekne kostnice, skoro každý si vybaví ty nejznámější – v Sedlci u Kutné Hory nebo u Mělníka, ale téměř nikdo netuší, že v obci Žehuň u středočeského Kolína můžeme narazit na další zajímavou kostnici, i když poněkud menší. Nalezneme ji v rohu hřbitova poblíž kostela sv. Gotharda. Tato kostnice zřejmě sloužila i jako márnice a byla postavena v letech 1765 – 1766 podle návrhu architekta Františka Kermera, který stavěl i sousední kostel sv. Gotharda. V roce 1896 byla zásluhou místního faráře Františka Jeřábka opravena a poslední větší opravy se dočkala v letech 1929 – 1932. Při této opravě získala kostnice současnou fasádu.