Za maškarami do Milevska. Letos netradičně online
Masopustní průvody se udržují zejména na vesnicích. Jediným městem, kde se masopustní tradice zachovala, je Milevsko. Tradice masopustních průvodů tu sahá až do roku 1862.
Masopustní průvody se udržují zejména na vesnicích. Jediným městem, kde se masopustní tradice zachovala, je Milevsko. Tradice masopustních průvodů tu sahá až do roku 1862.
Tachov uspořádá i při současném nouzovém stavu oslavu masopustu, kvůli přísným opatřením proti šíření koronaviru bude ale ve výrazně okleštěné podobě. Muzeum Českého lesa, městské kulturní středisko a dobrovolníci ho pořádají podesáté za sebou.
Organizátoři masopustu v Klenčí pod Čerchovem na Domažlicku zrušili masopustní průvod. Měl se konat i v nouzovém stavu v sobotu 13. února a měl být spojen s dobročinnou akcí na pomoc týraným koním. Dva kilometry přes celé Klenčí mělo jít nejvíce 100 lidí v maskách a krojích, koně i obrněný vůz, a to bez zastávek, muziky, zpěvu, stánků a alkoholu.
Masopust je třídenní svátek a slavnostní období mezi Vánocemi a postní dobou. Zatímco jeho počátek po svátku Tří králů (6. ledna) má pevné datum, konec na Popeleční středu je závislý na datu Veliíkonoc. Letos připadne na 17. února.
Poprvé za téměř 40 let trvající tradice musejí letos pořadatelé zrušit masopustní akce ve Velké Bystřici na Olomoucku, důvodem jsou opatření proti koronaviru. Zástupci folklorního souboru Haná, v jehož režii se dění odehrává, sice původně uvažovali o okleštěné variantě, nakonec se však rozhodli celou akci zrušit.
Svátkem svatého Štěpána (26. prosince) Vánoce rozhodně nekončí. I další dny na přelomu starého a nového roku mají duchovní rozměr a jsou plné lidových tradic.
Přijďte se ve středu dosyta najíst, napít a pobavit na Masopustní posvícení konané na pěší zóně Anděl.
Zlatavé koblížky se světlým prstencem po obvodu, lehce nakyslou marmeládou uvnitř a poprášené štědrou vrstvou moučkového cukru. Lehké jako pírko a voňavé tak, že jejich vzdálené příbuzné v supermarketech blednou závistí. Přesně takové budou tradiční koblihy, když si je usmažíte doma. Navíc nyní je k tomu ideální doba: tři dny před Popeleční středou, která letos vychází na 26. února, totiž vyvrcholí po celé zemi masopustní veselí.
Tradičně poslední sobotu v masopustě – letos 22. 2. – se v Zadní Třebani bude konat vyhlášený Poberounský masopust. Už pojedenatřicáté! Těšit se můžete na pestrý program i stylový jarmark se zabíjačkou a desítkami stánků z celé republiky.
Únor patří masopustu, tradičnímu lidovému svátku, jehož oslava se v posledních letech vrací i do Unhoště.
Nastal čas radostného dovádění, hodování, reje masek a vítání jara. Tradiční fašaňkové slavnosti se na Východní Moravě chystají na tento víkend.
Tradiční masopustní hody spojené s masopustním průvodem, živou hudbou a občerstvením se konají v neděli 16. února v zámeckém areálu Ctěnice.
Zabijačky, bály, tancovačky a průvody v nejroztodivnějších maskách, tak se slaví Masopust.
Pražští vysokoškoláci Zdeněk Vřešťál a Vít Sázavský spolu tvořili folkové duo hrající humorné písně. V roce 1980 se seznámili se Zuzanou Navarovou, která dosud zpívala se skupinou Výlety z Hradce Králové, v roce 1981 vznikla skupina Nerez a v následujícím vyhráli Portu v Plzni a Zuzana Navarová získala cenu za nejlepší vokální projev na Vokalíze v Praze.
Městem prošel masopustní průvod v sobotu 9. února. Do masek se tentokrát obléklo přes tři sta osmdesát lidí.
Z pražských Kaizlových sadů v Karlíně v sobotu vyrazil po 13:30 masopustní průvod. Vedený koňským povozem a maškarami se průvod vydal na Karlínské náměstí, na němž se konala hlavní část masopustní slavnosti.
Tradiční masopustní průvody už mají za sebou Dolní Břežany a Říčany u Prahy. Průvod břežanskými ulicemi byl nahrazen kratším okruhem s ohledem na děti. V Říčanech prošel průvod zdobený nápaditými masopustními maskami od radnice přes faru na hrad.
Pětadvacáté narozeniny oslaví Břevnovský masopust. Maškary sem vtrhnou 5. března, sejdou se na rohu ulic Bělohorské a Pod Královkou v 16.00 hodin. Masopustní veselí vyvrcholí akcí stejně tradiční, jako je průvod masek, tedy maškarním bálem v hotelu Pyramida.
Dnes se za masopust považuje pestrý původ maškar provádějících zdařilé či méně zdařilé žertíky. Maska dává jejímu nositeli možnost beztrestně poškádlit či pozlobit ostatní i zkritizovat místní poměry. Původně však šlo o něco docela jiného.
Masopustní období mělo v minulosti velký význam. Jednalo se o období, ve kterém se konaly hostiny, zabijačky, průvody a taneční zábavy. Po jeho skončení následovalo postní období, které představovalo přípravu na Velikonoce, což byly nejdůležitější svátky roku.