příroda
Ohrožený ďábel medvědovitý neboli tasmánský čert s velmi silným skusem. Najít ho můžete rovněž i v pražské zoo
Ďábel medvědovitý (Sarcophilus harrisii), známý též jako tasmánský čert, je od vyhubení vakovlka v roce 1936 největším žijícím dravým vačnatcem. Svým vzhledem připomíná malého, avšak nadměrně svalnatého a zavalitého psa s velkou hlavou a ocasem dosahujícím asi poloviny délky těla. V současné době již žije pouze v Tasmánii, jeho kosterní pozůstatky však lze nalézt prakticky po celé Austrálii. Na australské pevnině vyhynul přibližně 400 let před příchodem prvních evropských osadníků v roce 1788.
Který ježek je který? Díky křížení se stírají doposud existující rozdíly
Nalezené zkameněliny dokládají, že bodlinatí ježčí příbuzní žili na planetě Zemi již šedesát milionů let. V poslední době ledové ledovce vytlačily evropské ježky na Pyrenejský a Apeninský poloostrov a na Balkánský poloostrov. Po ústupu ledovců, přibližně v období 12 000 let nazpět, se ježci vraceli již jako dva druhy.
Jižní Čechy mají dvě nové přírodní památky, rybník na Budějovicku a tůni na Českokrumlovsku
V Jihočeském kraji jsou dvě nové přírodní památky. Jde o rybník Chrastí u Trhových Svinů na Českobudějovicku a Nahořanské tůně u Větřní na Českokrumlovsku. Zatím nespadaly pod žádný stupeň ochrany. Přírodními památkami je prohlásila rada Jihočeského kraje.
Zoborožec. Opeřenec, který je sám sobě hlídačem v dutinách stromů
Zobák zoborožců patří k největším v ptačí říši. Není tedy divu, že získali označení „nosorožec mezi ptáky“, neboť zoborožci se pyšní skutečně obrovským zahnutým zobákem, často též pestrobarevným a doplněným rohem, který právě dal celé skupině těchto ptáků jméno. Díky těmto svým velikým zobákům mohou zoborožci vyvolávat dojem, že jsou nemotorní, jedná se však pouze jen o lehkou, porézní kost.
Tip na pražský výlet: Navštivte zoologickou zahradu s unikátním přírůstkem, mládětem ježury australské
Pražská zoologická zahrada se pyšní novým přírůstkem – mládětem Ježury australské. Vůbec poprvé mohli chovatelé sledovat vývoj mláděte už od jeho vylíhnutí díky kamerám umístěným v noře.
Lemur kata žije i dnes jako naši pravěcí předci. Co ještě vědci zjistili?
Lemuři, kteří patří mezi poloopice, dnes nežijí nikde jinde než na Madagaskaru, čtvrtém největším ostrově na světě. Na Madagaskaru jsou tyto poloopičky s velikýma očima přímo nedotknutelné a nesmí se jim ubližovat ani v případě, že ničí úrodu.
Želvy, chytří mistři dlouhověkosti. Během svého dlouhého vývoje se ale příliš nemění
Nejstarší známá želva byla želvou vodní a žila na Zemi před 220 miliony let. Na rozdíl od současných želv měla jen spodní část krunýře zvanou plastron. Chyběly rohovité šupiny většiny současných želv. V horní a dolní čelisti však měla zuby, které zase naopak dnešním želvám chybí. Přišly o ně přibližně před 200-150 miliony let. Pouze o pár milionů let později se objevily rovněž i želvy suchozemské, které již měly plně vyvinutý krunýř.
Léčivé i jedovaté aneb Zajímavosti ze života žab
Těla mnohých obojživelníků obsahují jed, který může být vylučován kůží, ovšem málokdo je v tomto smyslu tak nebezpečný, jako stromové žáby z Jižní a Střední Ameriky. Tamní indiáni byli s touto skutečností již odedávna obeznámeni, neboť už po staletí používali žabí jed k napouštění hrotů svých otrávených šípů.
Kolibřík, maličký létající drahokam. Co jste o tomto „drobečkovi“ nevěděli?
Zajímavostí je bezesporu skutečnost, že kolibříci, často velice nápadně zbarvení nejmenší ptačí zástupci na světě, toho dokážou opravdu požehnaně spořádat.
Velcí skokani i náruživí zimní spáči. Víte, o jakých hlodavcích je řeč?
Tarbík a myšivka, kteří žijí v Severní Americe a v severní části Evropy a Asie, náleží k hlodavcům, kteří jsou zároveň i velmi zdatnými skokany. Vybaveni jsou k tomu dlouhýma zadníma nohama se silnými svaly a rovněž i dlouhým ocasem, který jim při skocích pomáhá udržet rovnováhu. Například myšivka lesní jedním jediným skokem překonává vzdálenost 1,5 až 3 metry.