Hroch obojživelný. Milovník vody, který důsledně vychovává svá mláďata
Hroch obojživelný (Hippopotamus amphibius) je hned po slonovi druhým největším suchozemským savcem, jenž dosahuje délky i větší než čtyři metry.
příroda
Skorec vodní. Dokonalý a navíc otužilý potápěč
Skorec vodní (Cinclus cinclus) je poměrně nenápadný ptáček z čeledi skorcovitých, asi o velikosti špačka, avšak s poněkud zavalitějším tělem a kratším ocáskem i křídly. Výborně plave a potápí se, a to i při teplotách poměrně hluboko pod bodem mrazu.
Zajímavosti ze světa malých i velkých koček. Co jste o šelmách možná nevěděli
Většině lidí se při slově „kočka“ vybaví hebká srst a tiché předení. Ovšem pro zoologa jsou podstatně důležitější zuby. Kočkovité šelmy mají méně zubů – maximálně 30 – než jiné šelmy. Při lovu kořist popadnou, drží dlouhými špičáky a třenovými zuby pak odřezávají kusy masa i přesekávají kosti. Co dalšího jste o kočičích šelmách nevěděli?
Veverka nemá na růžích ustláno. Její mláďata bývají často v ohrožení
Veverka obecná (Sciurus vulgaris) je u nás i ve většině států Evropy chráněným druhem. Její život totiž ani zdaleka není jednoduchý a počty veverek ve volné přírodě nejsou zcela uspokojivé. Dříve byly veverky loveny pro kožešinu, maso i kvůli mýtu o jejich škodlivosti. V některých pramenech je uváděno, že ještě ve 20. letech minulého století bylo na našem území uloveno více než sto tisíc jedinců za rok.
Mluvil a mluvil. Volný zablokoval Sněmovnu v Castrově stylu
Sněmovní schvalování vládní předlohy proti invazivním druhům rostlin a zvířat dnes zablokovalo vystoupení nezařazeného poslance Lubomíra Volného. Jeho řeč nezastavila ani upozornění předsedajícího schůze Vojtěcha Filipa (KSČM) například na to, že nemluví k věci.
Barevného papouška lze nalézt i v naší přírodě. Zkuste navštívit jehličnatý les
Křivka obecná náleží do čeledi pěnkavovitých a je u nás poměrně hojně se vyskytujícím ptákem. Navzdory jejímu poměrně pestrému zbarvení a neobvyklému zobáčku však velmi často může uniknout naší pozornosti, a to díky vysokým a hustým korunám smrků, kde hnízdí.
Akce Čisté Krkonoše! Zapojte se do úklidu a pomozte přírodě
V Krkonoších začíná akce nazvaná Čisté Krkonoše. Dnes se zapojí do sbírání odpadků kolem turistických cest pracovníci Správy Krkonošského národního parku (KRNAP), v sobotu, kdy akce pokračuje, dobrovolníci z řad veřejnosti.
Podmíněné reflexy v rostlinné říši. Učí se rostliny podobně jako zvířata?
I rostliny mohou pociťovat strach, rozpoznávat lidi okolo sebe, učit se a zapamatovávat si již prožité situace. Tyto jejich projevy jsou sice našimi smysly ve většině případů neuchopitelné, ovšem díky vědeckému zkoumání a na základě využití moderních přístrojů již leckdy můžeme do nejednoho skrytého tajemství rostlinné říše proniknout.
Podyjí, jediný moravský a zároveň také nejmenší národní park
Národní park Podyjí s rozlohou přibližně 62 kilometrů čtverečních je nejmenší národní park v České republice a jediný národní park na území Moravy. Rozprostírá se podél řeky Dyje od města Znojmo až ke Vranovské přehradě. Národním parkem byl vyhlášen 1. července 1991.
Na Broumovsku žijí vlci. Mapování potvrdilo tři smečky
Celoplošné mapování výskytu vlka obecného na Broumovsku a okolí potvrdilo výskyt tří vlčích smeček. Mapováním byl potvrzen výskyt osmi až deseti vlků, jde ale spíše o minimální počet. Za pomocí fotopastí a stopování během zimy bylo zjištěno, že v regionu se mohlo vyskytovat 18 až 24 jedinců, přičemž v době celoplošného mapování už tam nemuseli být všichni.
Kůrovec ničí Prahu. Sežral přes 56 hektarů smrků
Celorepubliková kalamita lýkožrouta smrkového dorazila i do hlavního města. Pražští lesáci už kvůli němu museli pokácet 20 tisíc kubíků smrkového dřeva. A přestože letošní počasí mu zatím nesvědčí, „prokousal“ se už z lesoparků na okraji města do parků v centru. Teď kvůli němu šly dokonce k zemi dva stromy v Grébovce.
Park místo vojenské jídelny. V Brně začala rekonstrukce za miliony
V Brně v Žižkově ulici dnes začaly úpravy brownfieldu, kde je zchátralá bývalá vojenská jídelna, Na jejím místě do konce července vznikne skoro za deset milionů park pro veřejnost. Polovinu nákladů pokryje dotace, zbytek rovným dílem uhradí město Brno a městská část Brno-střed.
Pejskaři, nenechte své miláčky volně pobíhat. Mohli by ublížit mláďatům
Jaro protkané sluncem, pučení a kvetení rostlin a stromů či probíhající tok ptáků v přírodě. To všechno jsou projevy, které lákají milovníky přírody se svými psími miláčky k vycházkám.
Skutečně si zvířata hrají, nebo jde jen o trénink pro život? Vědci nemají zcela jasno
Pro hru zvířat mají badatelé zpravidla připraveny tři základní vysvětlení. Zvířata si hrají, protože předvádějí souboj, procvičují si pohybové schopnosti nebo se jednoduše jedná o skon mláďat k riskování a přeceňování vlastních schopností.
Děti by měly lézt po stromech a pracovat s nožem. Kampaň podporuje rizikové situace
Pod nenápadným dohledem dospělých mohou děti pracovat s ostrými nástroji, lézt na stromy nebo se pohybovat kolem ohně. Postupné a úměrné dávkování rizika je prospěšné. Podle předsedkyně ALMŠ Terezy Valkounové děti těmito zkušenostmi získávají zručnost i sebedůvěru.
Zástupci velkých jedlíků z živočišné říše. Kolik toho sní kolibřík?
Mezi bezobratlými živočichy můžeme najít skutečně poměrně velké množství jedlíků, například housenky motýlů nebo mšice. Ke skutečným rekordmanům v oblasti potravy však mezi hmyzem rozhodně patří obří novozélandské kobylky zvané „weta“.
V Pardubicích spojili síly a vysázeli nový ovocný sad
V Pardubicích je první sad se starými odrůdami ovocných stromů. Vysázeli ho dobrovolníci. Nachází se v první obvodě u křižovatky Dašická. S výsadbou pomohly soukromé firmy.
Na Osovsku se nelení, obec vysázela novou alej
Před časem vzbudil naši pozornost článek otištěný v Podbrdských novinách, týkající se revitalizace místních starobylých alejí.
Vzácný objev! Tým českého vědce narazil na neznámý rod žáby
Nový rod rákosničkovité žáby objevil v pralesích Konžské demokratické republiky tým českého vědce Václava Gvoždíka. Rod nese jméno Congolius (žába z Konga) a k jeho výzkumu a popisu pomohla především molekulární biologie.
Česko přišlo o druhého nejstaršího slona. Liberecká zoo ho nechala uspat
Liberecká zoo musela nechat v pondělí utratit osmapadesátiletou samici slona indického, svého nejstaršího obyvatele a zároveň druhého nejstaršího slona v Čechách. Důvodem byly vážné zdravotní problémy. Rání v liberecké zoo žila od roku 1967.