• Zprávy
  • Stalo se
  • Sport
  • Kultura
  • Ze společnosti
  • Zajímavosti
  • nezarazene
  • 10.10.2021
    Praha

    Ohrožený ďábel medvědovitý neboli tasmánský čert s velmi silným skusem. Najít ho můžete rovněž i v pražské zoo

    Ďábel medvědovitý (Sarcophilus harrisii), známý též jako tasmánský čert, je od vyhubení vakovlka v roce 1936 největším žijícím dravým vačnatcem. Svým vzhledem připomíná malého, avšak nadměrně svalnatého a zavalitého psa s velkou hlavou a ocasem dosahujícím asi poloviny délky těla. V současné době již žije pouze v Tasmánii, jeho kosterní pozůstatky však lze nalézt prakticky po celé Austrálii. Na australské pevnině vyhynul přibližně 400 let před příchodem prvních evropských osadníků v roce 1788.

    15.9.2021
    Zajímavosti

    Který ježek je který? Díky křížení se stírají doposud existující rozdíly

    Nalezené zkameněliny dokládají, že bodlinatí ježčí příbuzní žili na planetě Zemi již šedesát milionů let. V poslední době ledové ledovce vytlačily evropské ježky na Pyrenejský a Apeninský poloostrov a na Balkánský poloostrov. Po ústupu ledovců, přibližně v období 12 000 let nazpět, se ježci vraceli již jako dva druhy.

    31.8.2021
    Zajímavosti

    Zoborožec. Opeřenec, který je sám sobě hlídačem v dutinách stromů

    Zobák zoborožců patří k největším v ptačí říši. Není tedy divu, že získali označení „nosorožec mezi ptáky“, neboť zoborožci se pyšní skutečně obrovským zahnutým zobákem, často též pestrobarevným a doplněným rohem, který právě dal celé skupině těchto ptáků jméno. Díky těmto svým velikým zobákům mohou zoborožci vyvolávat dojem, že jsou nemotorní, jedná se však pouze jen o lehkou, porézní kost.

    30.7.2021
    Zajímavosti

    Želvy, chytří mistři dlouhověkosti. Během svého dlouhého vývoje se ale příliš nemění

    Nejstarší známá želva byla želvou vodní a žila na Zemi před 220 miliony let. Na rozdíl od současných želv měla jen spodní část krunýře zvanou plastron. Chyběly rohovité šupiny většiny současných želv. V horní a dolní čelisti však měla zuby, které zase naopak dnešním želvám chybí. Přišly o ně přibližně před 200-150 miliony let. Pouze o pár milionů let později se objevily rovněž i želvy suchozemské, které již měly plně vyvinutý krunýř.

    28.7.2021
    Zajímavosti

    Léčivé i jedovaté aneb Zajímavosti ze života žab

    Těla mnohých obojživelníků obsahují jed, který může být vylučován kůží, ovšem málokdo je v tomto smyslu tak nebezpečný, jako stromové žáby z Jižní a Střední Ameriky. Tamní indiáni byli s touto skutečností již odedávna obeznámeni, neboť už po staletí používali žabí jed k napouštění hrotů svých otrávených šípů.

    21.7.2021
    Zajímavosti

    Velcí skokani i náruživí zimní spáči. Víte, o jakých hlodavcích je řeč?

    Tarbík a myšivka, kteří žijí v Severní Americe a v severní části Evropy a Asie, náleží k hlodavcům, kteří jsou zároveň i velmi zdatnými skokany. Vybaveni jsou k tomu dlouhýma zadníma nohama se silnými svaly a rovněž i dlouhým ocasem, který jim při skocích pomáhá udržet rovnováhu. Například myšivka lesní jedním jediným skokem překonává vzdálenost 1,5 až 3 metry.