Letošní podzim se v Brdech nesl ve znamení nově uzavřených partnerství, která mají za cíl podpořit rozvoj turistického potenciálu Brd a Podbrdska a zlepšit propagaci zdejších atraktivit. Dohodla se na tom organizace destinačního managementu Turistická oblast Brdy a Podbrdsko s Klubem českých turistů a Geoparkem Barrandien.
Příliš mnoho opuštěných míst v naší republice dnes již nenajdeme. Jsou však i taková, kam přes čtyřicet let mnoho lidí nezavítalo.
Aleje a stromořadí lemují tisíce kilometrů silnic, polních cest, ulic i parkových promenád, některé rostu už stovky let, jiné mají za sebou sotva pár zim. Upozornit na tu svou mohou lidé v soutěži Alej roku 2020, kterou pořádá Arnika. Letos je do ankety ve Středočeském kraji přihlášeno 17 alejí.
Plejtvák obrovský, mořský savec z řádu kytovců, je největším tvorem, jaký kdy na Zemi vůbec žil, a to alespoň z hlediska tělesné hmotnosti. Největší jedinci mohou dosahovat délky i více než třicet metrů. Delší byli pouze někteří druhohorní sauropodní býložraví dinosauři, kteří však nebyli tak těžcí. Hmotnost plejtváků obrovských zoologové odhadují na sto padesát až dvě stě tun. Jen jejich jazyk může vážit až čtyři tuny, tedy v podstatě stejně jako dospělý slon. Údajně se prý dožívají věku kolem osmdesáti let.
Velké šelmy celosvětově ubývají, avšak severoameričtí kojoti jsou v tomto případě výjimkou. Jejich populace naopak neustále roste a dobývá stále větší a větší území.
Objevit lenochoda v korunách stromů pralesa je téměř nemožné, neboť se prakticky nepohybuje a navíc má zeleně maskovanou srst. Jde o jediného savce s takto nezvyklým zbarvením, za které vděčí přítomnosti přátelských řas.
Zatímco v našich zeměpisných šířkách již pomalu přichází zima, v jižních částech světa je i nadále velké teplo. Přílišné vedro však bývá pro živé organismy celkově nebezpečnější než mráz. Ohrožující navíc bývá již teplota, která je pouze o několik stupňů vyšší než tělesná teplota organismu. Několikahodinový pobyt v prostředí, kde teplota vystoupala na více než 55 stupňů Celsia, je pro většinu savců smrtelný.
Osamělé cestování je nový trend v cestovním ruchu, diktovaný globální pandemií. Co může Kazachstán nabídnout v reakci na novou realitu?
Zázrak, ukrytý pod ochranou skořápky, se všichni ptáci snaží skrývat před případnými dravčími predátory. Vejce jsou totiž oblíbenou, výživnou potravou mnoha zvířat. Příroda tak ptačí vejce vybavila nejrůznějšími barvami a tvary. Studiem vajec, a to zejména ptačích, se zabývá oologie.
Lidé se odedávna snažili vyzbrojovat, aby se mohli účinně bránit případným útočníkům. Ani v živočišné říši tomu není jinak. Matka příroda pak některé živočišné druhy ozbrojila skutečně dokonale.
Téměř každý z nás lidí to dobře zná. Ten opojný pocit, který přináší konzumace alkoholu. Jeho účinky pak u každého bývají různé. Podobně jsou však na tom i jiné živočišné druhy. Stejně jako člověka je láká nejen alkohol, ale i jiné návykové látky…
Lemuři, kteří patří mezi poloopice, dnes nežijí nikde jinde než na Madagaskaru, čtvrtém největším ostrově na světě. Na Madagaskaru jsou lemurové nedotknutelní a nesmí se jim ubližovat ani v případě, že ničí úrodu. Díky této ochraně lemurové na Madagaskaru doposud zatím přežili, navíc zde nemají přirozené nepřátele v podobě predátorů. Lemuři na Madagaskaru obsadili téměř celý ostrov, rozšířili se do pralesů i savan a dokážou žít v bažinatých i horských oblastech.
Vzhledem k nastalé situaci spojené s koronavirem je dost pravděpodobné, že výlety na hrady, zámky nebo do muzeí, budou v nadcházejících týdnech lidem odepřeny či budou jako jiné vnitřní prostory představovat určité riziko nákazy. Vždycky je ale možné jít na výlet do přírody a dneska se podíváme na to, kam by bylo fajn vyrazit. Co třeba vodopády?
Mnohaletá snaha Ekologického centra Orlov vyvrcholila oficiální certifikací Národního geoparku Barrandien (NGB), který se tak stal největším národním geoparkem České republiky. Při slavnostním ceremoniálu pokřtila hejtmanka Středočeského kraje Jaroslova Pokorná Jermanová knihu Krajem Joachima Barranda a Správa chráněné krajinné oblast Brdy při té příležitosti otevřela novou naučnou stezku Jordán.
Slon je souhrnný český a slovenský název pro dva rody chobotnatců. V současnosti známe tři žijící druhy, které náleží do dvou rodů.
Podle všeho jsou před námi ještě krásné podzimní dny. Kolem svátku svatého Václava bývá pěkné počasí pravidlem. Kromě toho se právě v tento den také konají nejrůznější akce na uctění tohoto světce. Letos bohužel všem pořadatelům takových radovánek udělal čáru přes rozpočet nepříjemný nepřítel koronavirus. Ale nikdo neřekl, že nemůžeme na výlet jinam. Takže, pokud už vás nebaví jen tak chodit na procházky, zkuste si s námi naplánovat pěkný výlet třeba do přírody.
Latimérie podivná, ryba ze skupiny lalokoploutvých se zavalitým tělem, ploutvemi na násadcích a modrými šupinami, dosahuje průměrné délky 1,5 – 2 metry. Jedná se o jediného zástupce lalokoploutvých ryb. Tento druh ryb byl poměrně dlouhou dobu považován za vyhynulý. Jeho vymizení se datovalo přibližně do doby zhruba před sedmdesáti miliony let. Latimérie je proto označována jako tzv. živoucí fosilie. Latimérie jsou s největší pravděpodobností příbuznými jednoho z mezistupňů vývoje obojživelníků.
Jak se měří objem a výška stromů? Proč a kde sázet stromy? Jak běhat v dřevácích? Nadace Dřevo pro život si pro všechny milovníky dřeva a lesa připravila akci nazvanou Den dřevorádů. Mimo naučných aktivit se návštěvníci mohou těšit také na soutěže či piknik.
Pelyněk Pančičův je jednou z nejohroženějších rostlin rostoucích ve středu Evropy. Tento vytrvalý, teplomilný druh z rodu pelyněk je tzv. panonským endemitem, respektive endemicky se vyskytující organismus, tedy takový, který vznikl a je rozšířen pouze jen v určitém omezeném území a nikde jinde se přirozeně nevyskytuje.
Podzimní deprese není ani tak deprese v pravém slova smyslu, jako spíše nálada. Někdy dost pochmurná nálada. Způsobuje ji prostá změna počasí, tedy něco, co by lidé v podstatě měli zvládat, ale přesto nás tato „maličkost“ ovládá více, než bychom očekávali. Ovšem i s tím se dá dobře a účinně bojovat.