Plzeňská škodovka a její ruská sesterská společnost Sibelektroprivod úspěšně dodaly pohony a motory pro obří důlní vozidla. Výsledkem spolupráce budou vozidla o nosnosti 90 tun, která odolávají i sibiřským zimám.
Záhadná smrt devíti členů Djatlovovy výpravy, která měla za cíl v únoru 1959 vystoupat až na vysokou horu Otorten na Uralu, je stále zahalena velkým tajemstvím. Dodnes se záhadná úmrtí nepodařilo vyšetřit, ba co víc, „Mrtvá hora“ má i dnes další oběti.
Pochopitelně po vnitřní straně této hranice. Sovětský cestoval a dobrodruh Gleb Leontijevič Travin (28. 4. 1902 – 19. 10. 1979) tuto cestu vykonal v letech 1928 – 1931 a ujel tak celkem až 30 000 km. A nevynechal přitom ani polární kraje.
Přední ruský a sovětský biolog, genetik a chemik Nikolaj Ivanovič Vavilov (25. 11. 1887 – 26. 1. 1943) cestoval po světě a zůstával v kontaktu se západní vědou. Jenže Stalin si oblíbil jeho konkurenty, zejména pak Trofima Lysenka, kteří mu slibovali biologicky nereálné zázraky. Likvidace Vavilova pak byla jen otázkou času.
Kněžna Maria Nikolajevna Volkonská, rozená Rajevská (25. 12. 1805 nebo 22. 7. 1804 – 10. 8. 1863) všechno, co mohla od života dostat, obětovala tomu, aby byla se svým manželem, kterého zcela jistě velmi milovala. Doufejme, že i on jí miloval stejnou měrou.
Měla se jmenovat Země Udege a pojednávat o stejnojmenném sibiřském kmeni, nikdy však nevyšla. Do dějin literatury se ale Vladimir Klavdijevič Arseňjev (nar. 10. 9. 1872) zapsal svým dílem o přátelství se sibiřským lovcem jménem Děrsu Uzala, později úspěšně zfilmovaném. Vzpomínáte?
Obrázek, na který se díváte, je pochopitelně pouze ilustrační. Dodnes totiž nikdo přesně neví, co se tenkrát v Krasnojarské oblasti Sibiře toho dne odehrálo. Stalo se to před sto jedenácti lety, 30. 6. 1908. Když už tedy jsme u nezbytných čísel, tak budu myslet i na puntičkáře, kteří si potrpí na přesnost. Zde uvádím zeměpisné souřadnice místa, kde se ona tajuplná záležitost odehrála. 60° 53´09“ severní šířky a 101°53´40“ východní délky. Jsme na Sibiři, přesné místo dosud nikdo přesně nezná, a v Rusku má vzdálenost třeba sto kilometrů úplně jiný zvuk, než v zemi s velikostí České republiky.
Základní kámen k ní 31. května 1891 ve Vladivostoku položil ruský nástupce trůnu carevič Mikuláš a tehdy se jmenovala „Velká sibiřská cesta“. Dnes ji známe jako Transsibiřskou magistrálu, nejdelší železnici na světě. Končí v Moskvě, měří 9288,2 km a projet ji celou trvá 6 dní.
Vystudovaný přírodovědec dával před akademickou půdou přednost práci v terénu, z donucení sloužil v Kolčakově armádě, jako nepřítel SSSR byl odsouzen k vyhnanství a nakonec málem k smrti. Na jeho Lesních novinách to ale nepoznáte. Jestli mají co říct i dnešním dětem, však nejlépe zjistíte sami.
Českoslovenští legionáři byli hrdiny, kteří dopomohli ke vzniku samostatného Československa. Byli pojmem, legendami a lidé k nim povětšinou chovali velkou úctu. Díky jejich úsilí stálo Československo na konci první světové války na straně Dohody, na straně vítězů.