• Zprávy
  • Stalo se
  • Sport
  • Kultura
  • Ze společnosti
  • Zajímavosti
  • nezarazene
  • Tip na výlet: Nejméně sympatický panovník v Čechách založil v Roudnici románský hrad

    30.8.2020
    Další fotky

    Lidé se odpradávna usídlovali poblíže vodních zdrojů. Řeka byla přímo ideálním místem. Osada, či později město, bylo aspoň z jedné strany chráněno vodu. Připočtěme zdroj vody k pití, rybolov a lodní dopravu, ze které se dalo vybírat clo, a máme všechny výhody pohromadě. Takovým místem byl i pradávný brod přes řeku Labe, v místech, kde se dnes nalézá město Roudnice nad Labem. Jméno, které bylo získáno podle pramene, který zde vyvěral. Místo, osídlené už na úsvitu dějin.

    Archeologii se však věnovat nebudeme. Roudnice nad Labem opravdu patří k nejstarším městům v Čechách. Městská práva získalo již ve 12. století. Přesněji v roce 1167. To je doba vlády českého krále Vladislava I. který si tento titul vydobyl účastí při obléhání Milána, a královský titul převzal z rukou německého císaře Fridricha Barbarossy. Když v roce 1172 zemřel, nastalo čtvrt století chasu a nepořádků. Kníže Bedřich a kníže Jindřich Břetislav. Už ne král, jak je vidět. Dědičný královský titul, pro české panovníky, zařídila až Zlatá bula sicilská, z roku 1212.

    Tip na nenáročný výlet. Odpočiňte si v Lázních Mšené

    Byla to ošklivá doba. Denunciace stíhala denunciaci, s každým problémem utíkali Přemyslovci k německému císaři a ten s nimi brzy ztratil trpělivost. Rozťal zemi na několik kusů, aby už měl konečně pokoj. Markrabství Moravské, to byl počátek. Vyňal z pravomoci českého knížete pražské biskupství. Parceloval, rozhodoval a zuřil.

    Vraťme se nyní k Jindřichu Břetislavovi. Byl a dodnes je tím nejméně sympatickým panovníkem v Čechách. Arogantní, zpupný, mstivý k poddaným, udavačský a podlézavý k císaři. Pozitivního na jeho životě toho bylo velmi málo. O jednom takovém pozitivním činu si povíme.

    Tip na výlet – Hrad Pecka a pan Kryštof Harant

    Založil v Roudnici románský hrad, druhou, kamennou světskou stavbu v Čechách. K přesnější dataci posloužily dendrologické rozbory zbytků dřevěných výdřev, v románských klenbách přízemní části. Hrad měl obdélníkový průřez a sedm bašt, které však nebyly obyvatelné a sloužily pouze k obrannému účelu.

    Výstavba pokračovala ve 13. století. Pokračoval v ní předposlední pražský arcibiskup, Jan IV. z Dražic a posléze arcibiskup Jan Očko z Vlašimi. Jan z Dražic dal v roce 1333 stavět třetí nejstarší kamenný most v Čechách, a první přes řeku Labe. Pokud si zopakujeme dějiny, tak prvním byl ten Juditin v Praze a druhým byl most v Písku. Stavba byla velmi kvalitní, důkazem je to, že přečkal bez úhony i povodeň, která Juditin most zničila. Na co nestačila voda, o to se postarali lidé za třicetileté války. Další tři století zde fungoval pouze přívoz.

    Roudnický hrad byl několikrát obléhán husity, ale vždy odolal. Jako sídlo pražských arcibiskupů poskytl i útočiště Janu z Jenštejna, který se zde ukryl před zuřícím králem Václavem IV. Bohužel, jeho vikář už takové štěstí neměl. Jmenoval se Johánek z Pomuku a jistě každý ví, o koho jde.

    Tip na výlet: Hauswaldská kaple alias Šumavské Lourdy. Zázraky se zřejmě dějí i dnes

    Přeskočme nyní tři století. Hrady postupně ztrácely na významu vojenské pevnosti a panstvo začalo myslet více na pohodlí. I roudnický hrad se začal v období renesance měnit na zámek. Po určitý čas byl vlastnictvím známého Viléma z Rožmberka a Polyxeny z Pernštejna. Pan Vilém zde dokonce nechal vybudovat několik alchymistických dílen. Topil se v dluzích a výroba zlata by mu náramně pomohla.

    Po bitvě na Bílé hoře se roztočil kolotoč konfiskací a mnoho podobných staveb změnilo majitele. Postarala se o to i vdova po panu Vilémovi, majitelka zámku Polyxena, která se v roce 1603 provdala za Vojtěcha Popela z Lobkovic.

    Tip na výlet: Hrad Kašperk. Z romantické ruiny opět středověký stavební klenot

    Zámek i v pozdějších časech utrpěl mnoho válečných ran. Finanční problémy, požáry, přepisování politických map. Majetek byl rodu Lobkoviců vrácen v roce 1945, aby jim byl o tři roky později znovu ukraden, tentokrát komunisty. Sídlila zde vojenská správa a Vojenská konzervatoř Víta Nejedlého. Podle toho také zámek v roce 1989 vypadal. Téměř ruina. Vojenská škola zde zůstala až do roku 2008 a z pronájmu byly částečně opraveny poničené části zámku. Péče Lobkoviců je znát a již dnes zámek i staré románské části hradu stojí za prohlídku.

    Zajímavým přínosem byla práce italského architekta, z konce sedmnáctého století, Antonia della Porty. Tento pán si potrpěl na číselnou symboliku a tak zde najdete jednu věž, čtyři křídla, dvanáct vchodů, 181 místností a 365 oken. Zkrátka celý jeden rok pohromadě.

    FOTO: Roudnice na Labem – zámek a okolí

    Roudnice na Labem – zámek a okolí - Roudnice nad LabemRoudnice na Labem – zámek a okolí - Roudnice nad LabemRoudnice na Labem – zámek a okolí - Roudnice nad LabemRoudnice na Labem – zámek a okolí - Roudnice nad LabemRoudnice na Labem – zámek a okolí - Roudnice nad Labem
    Další fotky
    Roudnice na Labem – zámek a okolí - Roudnice nad LabemRoudnice na Labem – zámek a okolí - Roudnice nad LabemRoudnice na Labem – zámek a okolí - Roudnice nad LabemRoudnice na Labem – zámek a okolí - Roudnice nad Labem

    Roudnice nad Labem je dosti významným železničním uzlem, pokud se rozhodnete k návštěvě zámku a k degustaci vína, která je součástí prohlídky. Vstupenky si zakoupíte na náměstí v infocentru, naproti zámku. Prohlídka začíná nejstarší, románskou částí a postupně se přechází přes nádvoří do zámku. Na nádvoří vás jistě zaujmou sochy římských bohů a bohyň. Řada místností je prázdných, inventář včetně knihovny, byl přestěhován na zámek v Nelahozevsi, který je rovněž v majetku Lobkoviců. Byly nahrazeny informačními tabulemi s fotografiemi. Prohlídka roudnického zámku, i dalších pamětihodností města, rozhodně stojí za to.



    Nepřehlédněte