Jednou z nich je například malé, nenápadné muzeum, které však pro milovníky historie mnoho znamená. Nachází se v něm expozice Bedřicha Hrozného, jež je umístěna v barokním památkově chráněném domě. Expozice seznamuje návštěvníky s historií města a jeho významnými osobnostmi.
Jednou z nejvýznamnějších zdejších osobností byl bezesporu Bedřich Hrozný. Narodil se v Lysé nad Labem 6. května 1879 jako syn evangelického faráře. Již v mládí se kromě povinné řečtiny naučil základy hebrejštiny a arabštiny. Později na filosofické fakultě ve Vídni se věnoval zejména studiu orientálních jazyků. Za dobu svého studia se zvládl naučit celkem deset jazyků včetně sumerštiny a též aramejštinu – jazyk, kterým měl hovořit Ježíš. V roce 1917 rozluštil jazyk starověkých Chetitů, stal se tak známým i pro širokou veřejnost a také svým objevem vstoupil do učebnic dějepisu. Založil i samostatný obor chetitologie.
12. prosince 1952 zemřel ve věku 73 let v Praze. Pochován byl na evangelickém hřbitově v Lysé nad Labem a po jeho zrušení v roce 1977 byly jeho ostatky přemístěny na obecní hřbitov. Původní náhrobní obelisk se nyní nachází v místním Evangelickém sboru. Po Bedřichu Hrozném je pojmenováno muzeum i náměstí v Lysé nad Labem.
Ve městě najdeme i zámek, který stojí na místě původního hradu. Nejvýznamnějším majitelem zámku byla zcela jistě rodina Šporků. Císařský generál Jan Špork získal zámek v roce 1647 a díky svému jmění sice zvelebil zámek i okolí, ale kvůli svému nevybíravému chování, kdy násilně zabíral majetky měšťanů, se netěšil oblibě poddaných.
Po smrti Jana Šporka v roce 1679 však zámek zdědil jeho syn František Antonín, který se do dějin města zapsal uměleckou výzdobou a přestavbou zámku do barokního slohu. Obnovil i augustiniánský klášter a ve městě nechal postavit nový farní kostel. Zaměstnával i věhlasné umělce, jako byl sochař Matyáš Bernard Braun nebo malíři Vavřinec Reiner či Petr Brandl.
Dnes sice zámek slouží jako domov pro seniory, navštívit ale můžeme zámecký park, jehož základy byly položeny v roce 1696 právě během vlastnictví zámku synem generála Šporka, Františkem Antonínem. Inspiraci k jeho zbudování František Antonín získal nejen v průběhu svých cest po Francii, ale i doma, na zámku ve Valči. Právě podle valečské zahrady a též díky zkušenostem z Kuksu začal s přestavbou parku. V něm postupně postavil sochy alegorií dvanácti měsíců, ročních období, světadílů, sfing a jiných plastik. Dnešní rozloha parku činí 21 hektarů.
Za prohlídku stojí rovněž kostel Narození sv. Jana Křtitele, dokončený v roce 1741. Jeho dominantou je mramorový náhrobek generála Jana Šporka z roku 1680. Okolo kostela najdeme ohradní zeď osázenou sochami pravděpodobně ze 17. a 18. století. Je zde i pět nových soch od sochaře F. Adámka.
Na náměstí Bedřicha Hrozného si v dlažbě můžeme všimnout pamětní desky na místě, kde je kolem roku 1291 připomínán kamenný kostel Jana Křtitele s hrazeným hřbitovem. Po výstavbě barokního kostela byl tento svatostánek přejmenován na kostel sv. Barbory. Na základě josefínských reforem byl v osmdesátých letech osmnáctého století jeho provoz omezen a hřbitov zrušen. Definitivně byl kostel zbourán v roce 1879. V rámci archeologického průzkumu v roce 2011 byl odhalen půdorysný tvar základů kostela a následně vyznačen v dlažbě v roce 2012.
Malebné městečko Lysá nad Labem zcela jistě stojí za vaši návštěvu. A tak, až se vydáte kupříkladu na zdejší výstaviště, můžete během příjemné procházky zhlédnout i město s jeho pamětihodnostmi.
